Zpráva od vody – Podzimní Berounka

Ještě, než se úplně ochladí a ryby se stáhnou na svoje zimoviště, vydal jsem se na několik svých oblíbených místeček na Berounce, a jako hlavní cíl jsem si zvolil pokus o chycení zdejší královny, tedy parmy. Podřídil jsem tomu všechno, namíchal spolehlivé parmové krmení, na které jsem si vždycky velmi slušně zachytal, a dokonce jsem si vzal na testování nový proutek od Daiwičky, abych si mohl vychutnat případný souboj s královnou.

Počasí bylo úplně klasické, odpovídající končícímu podzimu, tedy ráno mlha, občas mrholení, občas sluníčko. Jako první místo jsem zvolil svoji nejoblíbenější jámu, ve které se mi skoro vždycky povedlo alespoň jednu parmičku přelstít. Klasicky jsem zakrmil, ale během dvou hodin chytání mě najeli akorát tlouštíci, tak jsem popojel o kousek proti proudu na svoje druhé oblíbené místečko. Tady je hloubka kolem dvou metrů a začal jsem chytat ryby téměř na hod. Jako první plotice, nádherně zbarvené a už slušně vykrmené, za nimi podoustve a občas tlouštík.

První parmičky jsem se dočkal až za hodinu, ale bylo to ještě malé miminko, její mamka přišla o hodně později. Zkoušel jsem různé barvy pelet a od každé barvy jsem si dal do misky s vodou, abych viděl jejich dobu rozpadu. Peletu jsem pověsil mimo háček na druhý proutek a tady se na záběr muselo chvilku počkat. První rybu jsem neměl vůbec šanci otočit, zřejmě sumeček, další přišel tlouštík, plotice a krásná podoustev. Záběry přišly, až když se peletka trošku rozmáčela a začala se rozpadávat.

Nejvíc, jako vždycky, ryby upřednostňovaly barvené červíky, a top byl červený uprostřed a dva bílé kolem. Většina záběrů přišla, ještě než se vůbec stačilo vysypat krmítko, až jsem ho musel nakonec zmenšit, abych si neroztahal krmené místo. Zkoušel jsem i bonduelku, ale červíkům se nevyrovnala, ani nijak zvlášť se nezvětšily ulovené ryby, tak jsem se vrátil ke klasice. Zkoušel jsem i nacpat na háček velké sousto červů, co unesl, ale ani to nijak neovlivnilo velikost ryb. Pouze když jsem nedával červíky do krmítka, trošku záběry ustávaly, a tak jsem použit taktiku tři krmítka jen s krmením a jedno plné červíků, což tady naprosto spolehlivě funguje.

Počasí vystřídalo snad všechny svoje možnosti od mlhy, mrholení, sluníčka, větru až po chvilkovou dešťovou přeháňku připomínající slejvák, ale jen pár minut, aby zase začalo svítit sluníčko, ale rybám to bylo úplně jedno. Dokonce mi do krmení najel i větší bolen, protože se občas po náhozu rozstříkla voda a rybičky létaly vzduchem. Ale brzo se nasytil a vypadnul. Kousek ode mne je staré ohniště a zahlédl jsem tam nějaký nepatrný pohyb, tak jsem si s foťákem počkal a vyplatilo se. Krásná myška zlodějka.

Uběhlo to nějak rychle a pomalu se začalo stmívat, a ani jsem to neměl čas sledovat, protože ryby byly pořád při chuti. Další parmy jsem se už nedočkal, a tak jsem začal balit a od vody odjížděl s dobrým pocitem. Parádně jsem si zachytal, svůj vysněný cíl jsem splnil, parmu mám ve foťáku a tak zase příště.

Odpověď

Přidejte první komentář

Upozornění na
wpDiscuz