Zpráva od vody – první letošní z 1.ledna

Jako již tradičně se každý rok posledního loučíme s našima kamarádkama rybama, prvního se s nimi zase musíme přivítat. Letos nám ale počasí moc nepřálo a přišel mráz, který nám moc nevadí, ale vadí našim prutům, protože jak je víc, jak mínus pět stupňů pod nulou, zamrzají očka, což se zase potvrdilo. Ráno jsme moc nespěchali, i když je nám naprosto jasné, že u vody nebude po včerejších bujarých silvestrovských oslavách ani noha, což už několik let pozorujeme. Vybrali jsme si dva čůrky, které máme nejblíže, a to Botič a Rokytku a kolem deváté jsme u vody. Teploměr v autě ukazuje sedm stupínků pod nulou a trošku fouká studený větřík. Podle průměrné předpovědi (to je taková, že si poslechnu předpověď na všech čtyřech televizních stanicích, výsledky sečtu a vydělím čtyřmi) se má relativně oteplit a má být kolem nuly, ale neřekl bych, že jim to vyšlo. Občas sice vykouklo sluníčko, ale pořád foukal studený vítr. Ráno jsem ještě stihl napařit kousek houstičky a máme ještě barvené červíky a hnoječky. Jako první jdeme na místa, kde chodí lidé krmit kačeny a ostatní vodní ptáky. Přesně jsme odhadli, že u vody nebude ani živáček a taky nikde nikdo.

Voda je křišťálově čistá a trošku více letí. Oba si bereme naše zimní plavačkové speciály (krátké jemné proutky s hodně velkými očky), a navazujeme gramové splávky na čtrnáctkách vlascích a dole začínáme s desítkou. Já věřím více houstičce, takže malý kousíček ukusuji a zavírám ho jedním červíkem a Honzík nasazuje dva červíky. Chvilku se nic neděje, protože jak jsme procházeli podél vody, vyplašili jsme hejno kačen a ty zase rozplašily všechny ryby. Po dvaceti minutách proplavávání mám první záběr a letošní první plotička se jde fotit. Hned za ní následuje Honzíkův tlouštík, za ním okounek, a i já boduji s tlouštíkem.  Potom zasekávám větší rybu, podle mě je to kilo a půl tlouštík, ale bohužel zamrzlé koncové očko mi nedovolilo povolit a tak se vyříznul. Škoda, bylo by to hezká fotka. Díky mému souboji jsem zase všechny ryby rozplašil a tak jdeme proti vodě do další tůňky. Tady jsou zase hrouzci a jim úplně stačí jeden bílý červík, a záběr je jako od kapra, to skoro nejde netrefit. Chilku se s nimi bavíme, ale když se nám nedaří chytit jinou rybu, jdme zase o tůňku dál.  Pěkná zatáčka a voda se skládá a vytváří se malý zpětný ouplávek, kde tušíme větší rybu. A taky jo, pár proplavání a je tu pěkný skaláček a za ním další tlouštík. Bohužel jsme to opět vyplašili a tak jdeme o další kousek dál.

Přejíždíme na druhou vodu a tady dlouho hledáme, kde by se dalo slušně nahodit, ale moc se nám nedaří. Málo vody, skoro stojka a hodně čistá, a tak zkoušíme ještě jedno místo, kde se konečně podařilo chytit plotičku a cejnka. Vracíme se tedy zpátky a zkoušíme ještě naše tři poslední místa, kde tušíme ryby. Je kolem třetí, začíná padat mlha a opět přituhuje. Přimrzají nám pruty k rukám a tak si ještě každý fotíme svoji dnešní poslední rybu a balíme to a hurá domů na teplý groček. Celkem se nám podařilo chytit ke třiceti rybám, vyhrál Honzík 17 ku 12-ti, mě spadl velký tloušťík, Honzovi to na housku ukousnula štička, a spadl mu slušný karásek, a spoustu velmi jemných záběrů jsme oba netrefili. Byla to paráda, na to, že je prvního ledna, mrzne a fouká ledový vítr jsme oba spokojeni. Děkujeme vodo, jen ať to takle kouše po celý rok!

Sdílejte naše články

Odpověď

Přidejte první komentář

Upozornění na
wpDiscuz