Zpráva od vody – Slapy

Na tuhle vodu si dělám zálusk už dlouho, jen jsem potřeboval, aby byl ten správný stav hladiny, a to správné příznivé počasí. Tedy správně řečeno nepříznivé. Velká dlouhotrvající mlha, zima, ráno kousek pod nulou a takové to velmi nepříjemné vlezlo, kdy vám je zima, i když jste nabalení jako pumpy. A to nastalo právě dnes. A tak jsem vyrazil. Vstávám v pět, i když se smí chytat až od sedmi, beru si dva klacíky, jeden na gumy, abych si zavláčel a jeden na rybičku, kdyby to nešlo, protože mi mladej nechal v autě pár okounových rybiček, ale chci dojet v klidu, pomalu a bezpečně. Než jsem do sebe kopnul kafe, naposledy zkontroloval, jestli mám všechno, tak je skoro třičtvrtě na šest a tak pomalu vyrážím. Jižní spojka je zatím v klidu, a když přejíždím Vltavu, je nádherná mlha, no co více si přát.

Těsně před sedmou parkuji na parkovišti, nabaluji na sebe všechno, co mám a vyrážím na svá oblíbená místečka. Kyblík s rybičkama je pro mě nezvyk tahat a tak mě docela brzdí, ale zatím je nepotřebuji, začínám s klasikou, tedy desetigramová hlava a točím svoje nejoblíbenější barvy ripperů. Mlha je celkem slušná, zima taky, auto mi ukazovalo minus 3°C a cítím to, protože mi tuhne prut v ruce. Voda je na svém zimním minimu a pěkně to klouže, tam si dávám sakra bacha.

 

 

Bohužel nějací dělníci dělají strašný kravál s traktorem a kompresorem, protože pokládají a zakopávají kabely, což se v tom tichu a mlze nese pěkně daleko, a tak se raději poroučím o pěkný kus dál. Asi desátý hod a záběr od okounka, jsem rád, že moje barvy opět nezklamaly, za ním přišel druhý a třetí a konec. Tohle místo neznám tak dobře a tak celkem slušně trhám, ale beru ta jako daň vodě. Posouvám se do hezkého ouplávku, a opět hážu, a trhám, a hážu a trhám, a tak pořád dokola, až mě to přestalo bavit a balím vláčák a navazuji si můj druhý prut na rybičku. Nad ničím nekoumám, jedna gramová torpilka, broček, větší jednoháček a nahazuji rybičku do vody. Ani jsem nestačil sundat druhý naviják, abych ho uklidil do batůžku a jízda, kterou přisekávám a začal slušný tanec. Rybě se vůbec nechtělo z hloubky ode dna a můj pikřík se šestnáctkou vláskem docela slušně zpívá a je to parádní souboj, až se mi tají dech. Říkám si, musím jí vidět, než mi to potvora ukousne, protože pořád si myslím, že je to slušná kudlička. Po deseti minutách, kdy mě ryba nedala ani metr, ba naopak, si jich pár vzala, měním názor, že ta „kudlička“ bude mít asi míru. Přitahuji brzdu navijáku, protože mě už trošku přimrzá prut k ruce a ryba si konečně dala trošku říci a zvedá se ode dna. Sakra, co to je, to není kudlička, ta je kapr! A docela legálně srknul deseticentimetrovou rybičku a je chycený za hubu! To si musím vyfotit, ale kaprovi se nějak do foťáku nechce, a tak mi dává dalších asi pět minut. Naštěstí s sebou nosím svoji pět a půlku podběráček, který mi nejednou zachránil pěknou fotku a tak i kapřík nakonec kapituloval. Opravdu poctivě srknul rybičku a moc se divil, že jsem si ho dovolil fotit, asi čekal ránu do hlavy, ale pouštím ho, do šedesáti mu moc nechybí. Snad si dá příště pozor a vyroste z něj Slapský krasavec. Jak jsem na něj sáhnul a fotil ho, mám parádně zmrzlé ruce a tak nahazuji rybičku a snažím se zahřát. Registruji, jak se zaklepala špička a vlasec se jakoby položil na vodu, že by záběr? Zmrzlou rukou lehce přisekávám a opravdu, něco malého táhnu. A hele, candátek, ale vůbec nebojuje, nebo se mi to po tom souboji s kaprem asi zdá.

 

Když se další půlhodinku nic nedělo, přemisťuji se do dalšího ouplávku, ale tady jsou asi napadané stromy z celého povodí, protože na každý hod trhám. Když jsem dotrhal všech osm rybiček, co mě mladý nechal, rozbaluji znovu vláčák a odevzdávám vodě svoji daň za všechny ryby, které mám ve foťáku. Velmi slušně jsem pročistil krabičku s gumama i jig hlavičkama. Mlha se pomalu zvedá a začíná prosvítat sluníčko, což je průšvih. Ryby se někam, nevím kam, poroučely a já se otáčím a pomalu směřuji k autu. Ještě jsem odevzal vodě poslední pár nástrah a je po chytání.

 

Jsem docela spokojen, dnešek mi přinesl slušný zážitek s kapříkem, chytil jsem ještě čtyři okounky, jednoho candátka a jedna kudlička mi spadla a jedna to ukousla. Domů jedu proti sluníčku, které mi svítí do očí, ale jsem spokojen. Děkuji vodo, a ahoj příště

 

Seřazeno podle:   Nejnovější | Nejstarší | Většina hlasovala

ti slapy sou letos ňáký pofiderní – je to na hov…by já tri víjezdy a samí nuli

Moc hezký, to musel být mazec s tím kapříkem! já můžu jen tiše závidět, na ryby se dostanu až za 14 dní, honíme nějakej pitomej plán….

wpDiscuz