Zpráva od vody – velmi štědrá Berounka

Konečně jsem taky jednou trefil, že mám volno po celonočnímu slejváku, a tak se nemůžu dospat rána. Aniž bych čekal na budíka, budím se v půl čtvrté, rychlá koupel, káva a už balím, nakládám věci a svištím výpadovkou k řece najít nějaký pěkný flíček. U vody jsem za dvacet minut a jeden pohled na řeku mě naprosto uspokojuje, jo, dneska to půjde… Sedám na první místo, rychle rozdělávám krmení a než mi „dojde“, skládám feederový prut, do karabinky cvakám krmelec a mapuji si dno. Protahal jsem celý prostor před sebou a vpravo kousek od břehu váznu o nějakou větev, které zřejmě připlavala s noční průtrží. Podběrákem se jí snažím vytáhnout a po chvilce námahy se mi to daří. To tam nechat nemůžu, o to bych určitě trhal ryby. Jinak je Berounka sice trošku větší, má větší průtok, ale je naprosto čistá, jen tu a tam po hladině plavou nějaké listy, větvičky a vše, co noční vichřice spolu se slejvákem spláchla do vody. Dovlhčuji krmení a klipuji si vzdálenost asi 16 metrů, kde jsem našel nějakou hranu. Posílám tam na začátek tři větší krmelce, potom měním krmítko za menší a navazuji háček s metrovým fousem. Začínám klasicky se čtyřmi červíky a během minuty první záběr, parádní hokejka a kapřík. To jsem tak rychle nečekal, ale paráda, jsou tu. Rychlá fotka a utíká k mamince.

Během další půlhodinky jsem dostal ještě tři kapříky, cejna, dvě podoustve a najednou jako když utne. Cákanec, až se rozlítly rybičky, na jo, prostřel jsem stůl nějakému sumečkovi, tak musím chvilku počkat, až se nasnídá. Trvalo mu to asi čtvrt hodiny a zase kapřík, za ním druhý, třetí. Řekl jsem si, zkusím tě dostat z krmení a roztáhl jsem druhý prut a nastražil chomáč hnojek a nahodil do krmeného místa. Netrvalo to ani deset minut a jízda, byl tam.  A kapříci, zase můžete. A kapříci zase poslušně sedli do krmení a nechtěli tam pustit žádnou jinou rybu. Jeden čas jsem je měl opravdu „na husto“, záběr přišel do minuty a někteří byli pěkní bojovníci, nechtěli dát svou kůži lacino. Po dvacátém kapříkovi mi bylo jasné, že moje osmnáctka to má za sebou. A opravdu, jak se jim nechtělo do podběráku a udělali několik výpadů přes brzdu, to je přesně to, co nedělá vlascům moc dobře. Zkoušel jsem pevnost a vlasec se trhal jako papír. Musel jsem odmotat asi dvacet metrů a převázat celou montáž. Jenže tím jsem nějakou chvilku nekrmil a ryby mi někam odjely. Trvalo to zase asi půl hodiny, než jsem je dostal zpátky. A opět se všechno znovu opakovalo. Kapřík, za ním druhý, třetí…Zkoušel jsem i kukuřici a žížaly, ale nebylo to ono, prostě top byli čtyři červíci. Sluníčko se občas schovalo za mraky, ale bylo teplo a na ryby úplně parádně. Jen jsem si všiml, že během dne trošku klesá voda.

Bavil jsem se a ni jsem neměl čas sledovat, jak letí čas a najednou byl večer. Strávil sem další parádní den na rybách, perfektně jsem se pobavil, nachytal spoustu krásných ryb, hlavně kaprů a domů se mi vůbec nechtělo. Ale nedalo se nic dělat, musel jsem začít balit. Prut jsem balil jako poslední a už jsem na něj skoro neviděl. Řeka nějak víc ožila, všude to začalo šplouchat, dravci lovili a rybičky létali vzduchem. Ale to už jsem bohužel nemohl vidět, protože sem tou dobou pádil k domovu.

Tak dík řeko, zase zítra…..

Odpověď

Přidejte první komentář

Upozornění na
wpDiscuz