Zpráva od vody-vláčka na zimním Hostíku

Na tuhle pražskou louži moc nechodíme. Ne že by nebyla slušně zarybněná, ale na náš vkus je tu moc velký provoz a hlavně se tu nesmí krmit, což je při feederování tak trošku “hendikep”. Měli jsme chvilku času, nemohli jsme se rozhodnout, kam pojedeme, tak jsme zůstali “doma”, vzali si jen “trošku” gum, každý klacík a šli jsme tu upuštěnou louži obejít. Vzali jsme to od výtoku k přítoku, a snažili se proházet, co se dalo. Bohužel jsme i velmi slušně “pročistili” naše krabičky, ale to už k vláčce tak nějak patří.

Byl všední den a tak bylo zajímavé, že jsme tu nebyli sami, ale potkali jsme asi dvacet bobkařů a stejný počet vláčkařů. Když jsme se jich ptali na výsledek, kromě dvou okounků a pár malých kudliček nikdo nic nechytil. Ani nám se první hodinu moc nedařilo, snad to bylo tím, že vylezlo sluníčko a hodně prosvítilo vodu, i když bylo kolem nuly a foukal hodně studený vítr, snad to bylo tím, že jsme na to přišli až po hodině.

Tahali jsme gumy moc složitě, pocukávali s nimi, přizvedávali je, poskakovali po dně i nade dnem, ale tohle vůbec ryby nechtěly. Dneska by nachytali ti, co gumy vůbec neumějí chytat, protože jsme přišli na to, že ihned po náhozu úplně surově rychlostí navijáku přitahujeme gumu k nám, a to je přesně to, co dneska ty rybí potvory chtěly. Nic složitého. Nahodit a motat. MAZEC!!! Jednak jsme přestali trhat, protože jsme se málokdy dostali ke dnu a jednak zhruba na každý pátý – šestý nához přišla rána do prutu a bylo to. Trefili jsme se do kudliček a tak jsme se bavili chytáním dorostenců. Mezitím přišlo i pár okounků, dokonce jsme legálně za hubu trefili i pár bílých ryb.

Rybám dneska bylo úplně jedno, co jsme jim napíchli, jestli twistera, rippera nebo smáčka. Dokonce ani v barvě na tom moc nezáleželo, protože jsme skoro každou kudličku chytili na něco jiného. Jen ten vichr byl velmi nepříjemný, ani jsme neslyšeli, co druhý povídá. Nejčastější velikost štiček byla od čtyřiceti do pětapadesáti, dokonce jedna byla snad i mírová a dohromady jsme jich přelstili ke dvaceti, jedna slušnější to mě i tátovi ukousla. Přišel záběr i od okounků, oba jsme i hodně záběrů díky vichřici netrefili. Velmi slušně jsme se pobavili, nacpali do foťáku pár obrázků, vyčistili si hlavy a docela slušně se prošli kolem upuštěné přehrady.

Na relax parádní voda, i když jsme na to přišli asi úplně náhodou, ale rybožrouti si tady na své moc nepřijdou, protože polovina bobkařů, co jsme cestou míjeli, měli nastraženou rybičku a nikdo ani záběr, a místní kapraři už týden ani ťukanec. Stejně je to jedno, jestli bude ještě pár dní mínus, tahle voda zamrzne.

Tak zase někdy

JOml.

p1570639

Sdílejte naše články

Odpověď

Přidejte první komentář

Upozornění na
wpDiscuz