Zpráva od vody – Vltava a přívlač

Možná by asi slušel název velmi krátká zpráva od vody….

Je pondělí, udělalo se překrásné počasí a tak předpokládám, že všichni rybáři jsou v práci, tedy skoro všichni. Mám jen půl den času, protože jsem slíbil malé Natálce, že spolu budeme dělat zvířátka z kaštanů, žaludů, šípků a podobných lesních plodů a proto se rozhoduji vyrazit si opravdu jen na lehko. Beru si vláčák do tubusu na záda, batůžek, do kterého hážu „hrstičku“ rotaček, „hromádku“ woblírků a „špetku“ umělých gumových nástrah s opravu jen „několika“ jigovými hlavičkami. Krátký podběráček, papíry, nepromokavou bundu „kdyby“, lahev s pitím, sušenku a vyrážím. Auto parkuji u metra a přesouvám se „céčkem“až na stanici nádraží Holešovice, kde vystupuji ani ne za necelou půlhodinku.

 

 

Za další tři minuty nahazuji a hodně se těším na novou barvu „čubi“od Illexe. Že tyhle woblery šlapou, o tom žádná, ale strašně mě zajímalo, jak se na ní budou tvářit místní okouni. Rozhoduji se a hážu si korunou, jestli půjdu proti proudu, nebo po proudu a padá mi, že jdu dolů. Vzal jsem si s sebou svého „ultralajťáckého“ speciála 1 – 5g a podle toho taky točím nástrahy. Točím woblírka s rotačkama a občas si sáhnu na dno gumou. První hodinku nemám ani kontakt s rybou a protože vylezlo parádně sluníčko a začíná slušně připalovat, předpokládám, že se ryby zvednou do sloupce a tak zkouším jen woblírky s rotačkama.

 

 

Na jednom místě jsem se trefil zřejmě do hejna okounků, protože přišli tři skoro za sebou, ale jak přijeli, tak zase rychle odjeli. Posunuji se po proudu dolů a chtěl bych přejít lávku a podívat se na hlavní tok pod zoologickou zahradou a tak vynechávám neatraktivní místa a jdu rychleji dolů. Najednou jsem viděl v kanálku něco zalovit, tak se zastavuji, do karabinky zacvakávám woblírka a snažím se nahodit co nejdále ke druhé straně, kde jsem viděl dravce. Jenže jak jsem se naklonil, abych pomohl dlouhému hodu i tělem, podjíží mi nohy a já se kácím na pr..zadek, a abych si nepřilehl proutek, odhazuji ho od sebe. A co čert nechtěl, trefil jsem se přesně na kámen, který mi udělal z mého proutku dva. A já BAMBULÁK si s sebou vzal jen jeden klacík!!! Že mám naraženou pr..zadek, mi nevadí, ale toho klacíku je mi líto. Vždycky nosím dva, ale jak jsem se chtěl co nejvíce odlehčit, vzal jsem prostě jeden. Tak mi nezbylo, než zabalit a jet s Natálkou stavět zvířátka.

 

A jaké  z toho plyne ponaučení? Myslím, že na to přijde každý sám…

přeji všem Petrův zdar!

JO

 

Seřazeno podle:   Nejnovější | Nejstarší | Většina hlasovala

….Jiřino, předpokládám, že to odnesl tvůj odeonek a jak to vypadá, tak definitivně….A co tvoje pr..modřina?

wpDiscuz