Velká voda a zase ty moje „čůrky“
Zítra jdu zase na čtyři dny do práce a tak jsem dneska musel jít upustit trošku páry a na pár dní se rozloučit s šupinatýma holkama. Bez jakéhokoliv přemýšlení balím pikříky a jeden plavačkový klacík, napařenou houstičku, červíky, hnoječky a vyrážím někam na Labíčko. Je pátek, a tak u vody nepředpokládám žádný velký nával. Podle předpovědi počasí má být malinko nad nulou s občasnýma přeháňkama a trošičkou větříčku, což jim vyšlo skoro do puntíku. Vylézám z auta u vody a vůbec se mi to nelíbí, řeka je špinavá, přikalená, zvednutá a plave hodně větví, listí a ostatní naplavený „bordel“, takže pár vteřin po náhozu se na vlasec i háček nabalí zelená „srágora“ a je po chytání. Ještě chvilku vzdoruji a rozdělávám plavačku, ale je to stejné, prostě balím.
Jenže kam teď? Vltava, nebo Sázava, nebo nějaká stojka?…Ale ne, kousek mám Botič a Rokytku, tak co minu dřív, tam budu chytat. Rozhodnuto. Parkuji auto, hážu do batůžku to nejnutnější a jdu si najít první tůňku.I tady je větší kalná voda, ale neplave tu žádný bordel. Bohužel mám navázanou šestimetrovou boloňku, s kterou bych tu chytal špičkou o protější břeh a tak vytahuji jeden pikřík a převazuji na hodně jemno, začínám dole s houstičkou, ale v té kalné vodě to není to pravé ořechové. Občas do houstičky něco třískne, ale není to ono a tak zkouším červíky. Ale ani s nimi nepřichází žádná změna k lepšímu a tak do třetice převazuji na „tuberťácké“ šestadvacítky na žížalku a trefa. První skaláček se jde fotit.
Žížalky jim sakra zachutnaly, tahám skoro na hod rybu za rybou a trefuji se do pěkných a velmi pěkných okounů. Kluci, kde jste se tu vzali, nevím. V každé tůňce vyndavám tak tři – čtyři ryby a musím dál, je vyplašeno. Vůbec mi to ale nevadí, parádně se bavím. přišel jsem na to, že když dám dvě hnoječky křížem a zavřu je červeným červíkem, okoun to nestihne zhltnout a já na tu nástrahu dokážu chytit i dva až tři na jedno napíchnutí, protože se poměrně rychle zmenšuje moje zásoba hnoječek.
Jsem už poměrně hodně daleko od auta, v krabičce žížalek mám tak na dvě nahození a tak znovu zkouším pařenou houstičku a červíky, ale bohužel, nic. Tak co nadělám, napichuji poslední dvě hnoječky, zavírám je červeným červíkem a jdu si pro dnešní poslední rybu. Jak řekli, tak udělali, za dvě minuty mám dalšího skaláčka a poslední je nenasytný okoun, který mi bohužel obě žížalky sežral.
Balím ne proto, že bych musel, ale už nemám na co chytat a tak velmi nerad uklízím cajk do batůžku a jdu pomalou procházkou k autu. Další hezký den strávený na rybách. Tak díky vodo, zase za pět dní….
PERUN
JO
