Na Česko udeřila paní ZIMA, a to krutými mrazy.
Sice by to mělo být v únoru naprosto normální, ale asi jsme si nějak odvykli. V noci je mnohde hodně pod mínus dvacet stupňů, přes den se někde „oteplí“ na mínus pět a na to jsem přesně čekal. Stojky jsou totálně pod ledem, některé říčky se taky začínají přikrývat ledovou krustou, navíc před tím všechno roztálo a vodou se valí velká sněhová voda, prostě možnost jít si někam zachytat je minimální. Tedy když nepočítám soukromě hospodařící stojky s dirkařením. A to mi pak přijdou vhod právě ty malé, kouzelné „čůrky“, které mám tak rád. Neříkám, že je jednoduché si tu zachytat, bohužel jsou to vydřené ryby, kolikrát hodně daleko od sebe, ale asi právě proto mě to tak baví.
Než vyrazím na tuhle „partizánštinu“, musím být velmi dobře oblečený a mít pořádné boty, jinak je to o zdraví. Neberu si s sebou žádné zbytečnosti, prostě proutek, podběráček, obůstek, náhradní forpásky, pár háčků, bročky, do kapsy barvené červíky, hnoječky a kousek napařené houstičky. Auto mám naštěstí v pohodě, startuje na první dobrou a kolem mě jsou tři moc krásné čůrky, BOTIČ, ROKYTKA a BLANICE VLAŠIMSKÁ, všechny kouzelné.
Zima mě naprosto nevadí, ani mráz či sníh, můj největší nepřítel jsou zamrzající očka. Můžete mít jaký chcete proutek, ale jak to klesne pod mínus tři – čtyři stupínky, je vymalováno. Musíte po každém náhozu a přitažení jednoduše led z oček odstranit, a to nepočítám, jak dostane na „zadek“ váš vlasec. Jo, přišel jsem na jedno řešení, kdy vám stoprocentně očka nezamrznou, vzal jsem si sebou šestku bič. Ale raději to nezkoušejte. Rozdělal jsem ho, pár náhozů a už nešel složit, takže mi cestou domů kousek koukal z „okénka“, než to rozmrzlo.
Během mojí procházky okolo potůčku jsem za necelé čtyři hodinky měl celkem sedm záběrů a pět jsem proměnil. Hnoječka byla tentokráte naprosto pas, jen jsem jí napíchl, stal se z ní „hřebík“ a červíci jim nechutnali. Musel jsem si vystačit s pařenkou, ale poradil jsem si. Přesto, že se voda trošku zvedla a znásobil se průtok, pár ouplávků jsem našel, prostě tlouštíci jsou v zimě jedničky.
Na tyhle vody používám krátké proutky, tentokrát jsem si vzal Tubertini TBR LAKE, což je klacík, co vydrží úplně všechno, ale hlavně mám šanci nahodit i ve velmi zarostlých partiích.
Byl to zase další moc krásný den na rybách a hlavně to ticho a klídek, protože se všichni tísní na „dirkách“. Tak zase příště.
JO