Bohužel pořád platí výjimečný stav a tak díky zákazu vlády opustit region, se snažím najít ryby na Vltavě v Praze. A občas se mi to i podaří…
Je konec března, JARO, ale zatím to tak nevypadá. V noci je ještě kolem nuly, přes den když nevyleze punťa je pěkná kosa, pořád fouká studený vítr, ale i tak je u vody pěkně živo. Najít místečko, kde je předpoklad, že nikdo nebude a dá se slušně zachytat je mimořádně těžké, skoro nemožné. A přemluvit ryby v té studené vodě k záběru je další oříšek. Nenechávám nic náhodě, stavím velmi nadupané a osvědčené krmení od Sensasu, základ „grosí plóťa“, „karáska“ s trošku citronovým aromatem, a na obarvení černého hrubého kapra. Vynechávám „TTX“, a mám připraveno několik posilovačů, dipů a případně hlínu. Jako první si protahuji dno a někde kolem pětatřiceti metrů nacházím hloubku kolem čtyř metrů bez vázek. Navazuji krmící košíček a na začátek posílám do vody zhruba patnáct košíčků s krmením. Klipuji si přes vidličky a pro sichr ještě označuji vlasec fixem a gumičkou přes klip. Chytám jen jeden proutek, další nechávám v záloze. Padesátka krmelec sedí tak akorát. Začínám klasikou, dva bílé a jeden červený červík, ale do krmítka zatím nepřidávám červíky. Asi hodinku se nic neděje.
Zkouším prodloužit návazec tak zhruba něco přes metr a zjemňuji na dvanáctku fluorine. Konečně na tři červené červíky mám první opatrný záběr a slušný tlouštík se jde fotit. Točím počet a barvu červíků, ale další půlhodinku nic. Zkouším kukuřici, housku a konečně na houstičku s třema červíkama další záběr. Cejnek. Honem fotka a jde zpátky. Po něm druhý, třetí. Zvyšuji intenzitu nahazování zhruba tři minuty – krmím a podařilo se mi udělat další dva záběry.
Potom další hodinku nic. Krmím, prodlužuji a zkracuji fous, nic. Zkouším zapojit i dipy, namáčím do nich červíky a na sladkou jahůdku konečně další ryba. Rychle párkrát nahazuji, abych případné hejno udržel, ale marně. Byl to zřejmě náhodňák. Kolem proplouvá loď a tak znovu krmím. Zkouším tedy přidávat různé posilovače a opět nic, dokonce se mi zdá, že jsem zazdil vodu. Po zhruba další hodince konečně lehounké zavrnění a další lopaťák se jde fotit, a pár minut po něm druhý. Zintenzivnil jsem rychlost krmení, abych případné hejno udržel na krmeném místě, ale přišel pouze jeden další záběr, krásná jikernačka. Další dvě hodinky jsem makal jako o závodech, dipoval, posiloval, zkoušel hledat ryby nad a pod krmením, ale marně. Kolem a naproti se už vystřídalo snad padesát rybářů, ale neregistroval jsem u nikoho, že by chytil rybu, většina ani nijak nekrmila, pouze nahodili a čekali na pípnutí….
Dneska to byly sakra vydřené ryby, ale o to si jich více vážím. Kolem páté to balím, s krmením to bylo jen tak tak, a jen stačím sledovat, jak se na moje místo rychle přesouvá sousední rybář, který do vody doposud nehodil ani gram. Pouze namatlal na drátěné krmítko šrot a dokonce ho takto „namatlaný“ vytáhl…..Asi šetří….
Tak zase zítra..
PERUN
JO
