Po včerejším téměř tropickém dni je dneska stoprocentní propadák,
ochladilo se, teplota šla minimálně o dvanáct stupínků dolů, fouká ledový vítr, přechází přes nás studená fronta, tlak klesá, řeka se trošku zpomalila, ale během dne s tím někde nahoře párkrát zahýbali a voda má necelých osm stupňů – tedy všechno nasvědčuje tomu, abychom na ryby nešli. Stejně jsme šli.
Martin se už nemohl dočkat, až si zachytá na svojí rodné říčce a já se samozřejmě velmi rád přidal. Oba jsme postavili různé krmení, Martin MVDE a já Sensas, ale oba na plotice. Sešli jsme se na Martinově oblíbeném ouplávku, rozdělali plavačkové proutky a začali fedrovat do vody krmení. Na začátek stačilo pár pořádných koulí a pak už jsme jen pravidelně přikrmovali po každé chycené rybě, abychom je udržely na místě.
Plotice nám sedly do krmení a byla to paráda, některé byly pořádné buchty. Bohužel foukal velmi silný vítr po vodě, a tak se velmi špatně nadržovalo, ale nějak jsme si s tím poradili. Ryby byly při chuti a my se taky parádně bavili.
Bohužel někde nad námi nějaká přehrada pouštěla a zastavovala spodní ledovou vodu, takže jsme občas museli zvedat hloubku a pracovat s brokama, protože na to ryby reagovaly a zvedaly se do sloupce. Asi nejlépe fungovali tři červíci, žlutá a oranžová byla top, ale těch bylo v krabičce málo a tak musely brát, co jsme měli.
Na chvilku se zpomalila voda a to se nám podařilo dobře pracovat se splávkem a vodit ho, a díky tomu se zadařilo lapnout i pěkné lopaťáky. Ale dlouho jim to nevydrželo a cejn to potřebuje nadržovat, a zrychlující voda a vítr byly proti, tak jsme se zase pustili do plotiček.
Ani jsme si nevšimli, jak ten čas letí, pomalu se začalo stmívat a tak pár posledních koulí, každý ještě jednu rybu a balíme.
Pěkně jsme si zachytali, i když byla pěkná kosa. Tak zase zítra.
PERUN
JO