Radotínský pohár v LRU – feeder 2003
Soutěž ve feederu – Berounka 1 – Lahovice
26. duben 2003
Tento článek je napsán z pohledu účastníka závodu. !!!!!
S Martinem jsme se rozhodli těsně před závodem, že bychom se též mohli zúčastnit- nejen jako rozhodčí ( z důvodu počtu účastníků 23, my jsme si dali hranici 25 účastníků ). Tož jsme se zapsali a v týmu reprezentovali náš AFTV. Vzhledem k tomu, že jsme byly oba po nemoci tak jsme chrochtali blahem, jaké je pěkné počasí ( no po závodě už jsme se tak netvářili, neboť jsme byli spálení od sluníčka – doma se pak ozvali „odborníci“ s názorem , že jsme si měli vzít opalovací krém místo deštníků).
Martin „namíchal krmení“ ( ono to byla směsice všeho možného i nemožného a podle toho to taky účinkovalo – např. kolmic, konipásek, pšeničný šrot, strouhanka, chlebová strouhanka, ochucovače, posilovače, hlína, kamení frakce 2-4, živá návnada). Martin se odebral do sektoru a zde se připravoval k prvnímu kolu závodu, já jsem po předchozích zkušenostech z loňských závodů v Klecánkách ( ryby braly stejně v druhém kole ) „nejančil“, a v klidu jsem se nasvačil ( přece nebudu chytat hladovej ) a poprosil Standu o navázání udice ( prý ví, jak na to). Pak jsem se odebral do sektoru k Martinovi. Ten už měl vše vybaleno. Následoval jsem jeho příkladu a též nelenil. Pak nastalo všeobecné „krmení“ – lítaly „granáty“ do vody.
Standík odpískal začátek prvního kola a tak jsme to nahodili a začalo čekání na záběr. A ono „jako obvykle“ nic. Po očku jsem pozoroval sousední sektory, ale bylo to, to samé v bleděmodrym. Za nástrahu jsme měli hnojáky, červy a vyžebrali jsme i kousek nějaké té housky. Pár záběrů jsme nakonec měli, ale nezasekli jsme nic. Pak jsem měl vázku a utrhl jsem to, kupodivu jsem se nečílil ( stejně to byl Standíka háček), navázal jsem 7g olůvko, karabinu a na ní návazec o průměru 0,128mm s dvanáctkou háčkem. Po zbytek prvního kola se u nás v sektoru nic nedělo, kolega vedle vytáhl dva cejny.
Pomohli jsme Standovi a Karlovi s vážením a s administrativou a pak jsme se přestěhovali do sektoru pro druhé kolo závodu. Proběhlo všeobecné „radění“ jak na ně, vyměnil jsem osmnáctku kmenovou za čtrnáctku s 10g olůvkem a návazcem o délce 1,5m!!! a průměru 0,128mm se zmiňovanou dvanáctkou háčkem. Na toto jsem nacpal 3 hnojáky. Standík odpískal druhé kolo a s novou nadějí jsem nahodil. Martin měnil během závodu dva feedery- na jednom měl sestavu pro lov na dálku, na druhém pro lov při břehu ( hmmm bylo mu to platný jak „kulový s multiplikátorem“ ). Tentokrát jsme zaujali taktiku, že krmit nebudem, stejně už toho tam mají ve vodě dost. Martin zkoušel housku, bralo mu to o 106 místy o 107, ale nemohl nic zaseknout ( byla moc tvrdá- nestihla se rozpustit). Po hodině druhého kola se mi podařilo chytit ježdíka ( nebudu nic zastírat, byl jsem překvapen víc než sám ježdík, že se chytil – škoda jen, že jsme nevyhlásili pohár za nejmenší rybu závodu). To mi pozdvihlo sebevědomí ( nebudu poslední, nebude se opakovat trapná historie z Klecánek ). Pak se nic nedělo, Martin měl stále záběry na housku, tak jsem se šel podívat, kde je „zakopanej pes“. Po chvilce diskuse, se mimoděk podívám na svůj feeder a konstatuji, že mi s tim zas vítr pěkně lomcuje. Jenže neuběhlo ani pět sekund a prokvikla brzda na navijáku a mně bylo jasný, že je tam ryba. Po strmém břehu jsem se hnal k prutu, mírně přisekl a začal zdolávat, už už jsem si myslel že mám na prutě kapřího dorostence, když se objevil nádherný cejn. Podebral jsem ho, namočil ruce v připraveném kýblu s vodou a vyjmul jsem cejna z podběráku, zbavil jej háčku a šup s ním do vezírku. Po zbytek závodu se mně ani Martinovi nepovedla ukecat ani přelstít žádná ryba, ale ty kapři a spol. tam byly.
Zase jsme s Martinem nic světoborného nepředvedli, alespoň že jsme se umístili v týmech na pěkném čtvrtém místě a v jednotlivcích jsem obsadil slušné osmé místo. Těším se na další závody a doufám, že ostatním účastníkům závodu se též tento „srandamač“ líbil.
Michal – Amateur Feeder Team Vydra – 2003
