Mám volno a vycházky do přírody a rybaření je povoleno,

a tak mě tedy nic nebrání si jet odpočinout do přírody a trošku si “vyčistit hlavu”. Úmyslně si vybírám Berounku a auto nechávám na parkovišti a jdu skoro dvacet minut podél řeky, abych byl u vody jen já sám. Beru si velmi odlehčenou výbavu, abych se s tím moc netahal. Ráno u nás bylo minus tři stupínky, ale přes den má svítit sluníčko a být hezky. Našel jsem si docela hezký ouplávek daleko od lidí, kde předpokládám klídek a pohodičku, tak si to jdu opravdu užít.

Na sluníčku už je hezky, ale ve stínu je pořád mínus a voda je ještě sakra studená, dokonce jsou podél břehu ledové okrajky. Míchám krmení a pěkně mě zebou ruce. Nevymýšlím nic složitého, rozmočil jsem trošku “ttx”, smíchal půl tmavého turba od MVDE s pytlíkem hrubého kapra, trošku melásky, trošku konopíčka, trošku perníku a trošku anglické vločky. Nechávám krmení pracovat a protahuji vlasec očkama. Vzal jsem si jemný klacík TBR LAKE FEEDER v jedenácti stopě, a pokud mi najedou kapříci, tak si je na tomto klacíku pěkně povodím, protože má parádní akci.

S sebou mám půl litru barvených červíků, kukuřici bonduelku, hnoječky, pařenou houstičku a pár peletek, abych mohl zkoušet a kombinovat. Začínám třicítkou krmítkem, ale bohužel nesedí, voda trošku víc letí a tak přezbrojuji na padesátku. Chvilku protahuji dno a zkoumám překážky, až jsem si našel hranu proudu a tišiny, kde je přibližně ke dvěma metrům vody. Dovlhčuji krmení a jako zarážku přisypávám půl konzervy kukuřice. Na začátek posílám do vody šest větších krmítek. Začínám s klasikou, tři bílé červíky a jednoho červeného přes. Dole mám dvanáctku fluorine a háček serie 26 velikost šestnáct. Na záběr nečekám ani tři minuty a první kapřík se jde fotit. S tím proutkem je to pošušňáníčko, parádní zdolávačka a právě tito nasazení kapříci jsou na zkoušení a testování ideální. Posílám do vody druhý krmelec, a čtyři minuty, jde z vody druhý, a jako by z oka vypadl tomu prvnímu. Třetí nához a za pár minut jde z vody další. Tak to je parádní začátek. Zkouším připíchnout kukuřici. Jenže další nához a zřejmě jejich tatínek. Chvilku se snažím, ale v tom proudu byl nad síly mé dvanáctky. Škoda. Jsem nucen zvětšit a tak vážu háčky serie deset a velikost dvanáct, abych mohl připíchnout kukuřici a zesiluji na floukarbon šestnáctku.Jo, to sedí. Parádně se bavím a tahám kapříka za kapříkem. Je zajímavé, že drtivá většina jsou lysci.

 

Nádherně svítí sluníčko, ryby berou, nikde nikdo, i když občas kolem projede jezdec na koni. Den utekl jako voda, pomalu mi dochází krmení a já si parádně odpočinul a luxusně zachytal. Bohužel musím balit. Přišla se na mě podívat “myška”, a velice jí ten zbyteček krmení chutnal. K autu to mám docela daleko, ale procházka kolem vody mi dělá dobře. No nic, zpátky do reality a “výjmečného koronastavu”.

Tak zase někdy.

PERUN!!!

JO

5 1 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Vlastimil Říha
18. 4. 2020 12:16

Super článek já koukal na fotky na forum na https://www.zachytame.cz/ a moc pěkní kapříci. Na ten feeder to musí být pošušnáníčko. Já rád chytám na picker.