Rok se s rokem sešel a je tu opět červenec. Pro děti, které na to netrpělivě čekaly, nastává dvouměsíční období prázdnin, a mají konečně možnost u vody ukázat, co se za celý školní rok v kroužcích naučili, a mohou se předvést v praxi. Teď se teprve ukáže, jestli mělo smysl učit se vázat háčky, různé uzly a vyvažování splávků, poznávat ryby, rybářský řád, kde se co smí a nesmí, a podobně. Musím děti pochválit, že to zvládly velmi bravurně, i když ne každému se to povedlo na poprvé. Ale žádný učený z nebe nespadl, a proto chodí do kroužku, aby měly šanci se to naučit.

Za letošní školní rok prošlo krouškem celkem dvacet sedm dětí, někteří jen s úmyslem naučit se nejdůležitější informace pro složení zkoušky na svůj první rybářský lístek, udělaly zkoušky, staly se členy,  a dál už chodí k vodě jen se svými rodiči, nebo dědečkem, strejdou, kamarádem a podobně. Ale jsou tu i tací, co chodí pravidelně již pár let, některé to dokonce chytilo, že se rybařina pro ně stala tím nejlepším koníčkem, a mimo jiné se naučili poznávat naše všechny ryby, pojmenují je jak česky, tak latinsky!, a velmi hltají veškeré informace, které jim předávám, a nemůžou se dočkat, kdy už je zase vezmu k vodě.

Zatím nejmladšímu rybáři bylo šest let a nejstaršímu třináct, dokonce na kroužek chodily dvě malé slečny, Natálka a Adinka. Bohužel Natálce se kroužek časově kryje s jiným kroužkem, tak už máme zase jen jednu slečnu, a vypadá, že jí to baví.

Dlouho jsem vodil děti na Kyjský rybník, protože je velmi dobře dostupný jak MHD, tak autem, je perfektně zarybněný a vždycky jsem si pro děti místo našel, navíc jsme tu párkrát udělali i rybářské závody. Bohužel nějaká “moc chytrá hlava” rozhodnutím od stolu vymyslela, že tu bude koupaliště a zakázala krmit. Asi všichni “logicky myslící” vědí, že když při plavané nebo feederu nebudeme krmit, ryby nebudou brát a tudíž to děti nebude bavit. Musel jsem proto vymyslet jiné místo, které by bylo přístupné jak MHD, tak autem a nebylo to pro rodiče daleko.

Párkrát jsme byli na Pražské Vltavě. Je sice kousek, slušně zarybněná řeka, ale o prázdninách je tu neskutečný provoz lodí, takže si musíme pořád hlídat pruty, aby nám nějaký trénující “couválista” nesrazil prut i s vidličkama, což se bohužel stává skoro každý den, nehledě na to, že sotva nakrmíme, projíždějící kolona parníků nám krmení pěkně rozháže. Raději volím klidnější místo, a tak jsme vyzkoušeli další “Pražskou louži”, a to ve Stromovce “Malou Říčku”.

Již strašnou spoustu let pořádám se svými kamarády Myronem a Jettym rybářské závody na Labi v Sedlčánkách, o které je velmi slušný zájem, a jsem moc rád, že se toho pravidelně zůčastňují i děti z mého kroužku. Tady musím poděkovat naší místní organizaci Praha 8 – Kobylisy za to, že nás velmi štědře sponzoruje cenami, aby se dostalo opravdu na každého, i toho posledního.

Ještě mám v zásobě několik krásných “louží”, ale než tam děti vezmu, musím je osobně vyzkoušet. Protože pokud jim nebudou brát ryby, nebude je to bavit. A to si určitě na triko nevezmu.

Držím dětem palce, aby je rybařina chytila za srdíčko alespoň tak, jako mě. To se pak v životě určitě nestratí…..

JO

sdílení obsahu
error

Odpověď

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Subscribe  
Upozornit na