O víkendu 23. – 24.4.2017 proběhlo první – jarní kolo Pražské divize spojené s krajským přeborem ÚSMP na revíru 401010, Sázava 4 přímo ve městě Sázava. Původně se přihlásilo jedenáct teamů, ale zřejmě díky počasí se postupně omlouvali, až nakonec zaplatilo sedm tříčlenných teamů startovné a jeden jediný se přihlásil mimo divizi, takže na startu se sešlo přesně 22 závodníků. Předpověď počasí od meteorologů bylo přímo katastrofální, tlak létal nahoru dolů, přes nás přechází studená fronta, na horách sněží a v noci se na většině území má dostat teploměr pod nulu, většina řek je zvednutá, některé mají první povodňový stupeň, a má neustále pršet. Moc prima vyhlídka(a skoro jim to vyšlo). Pořadatelsky se závodu zhostila MOČRS Praha 8, Kobylisy, ředitel závodu je Jirka Ouředníček, garant Míra Stejskal, dozor rybářské stráže nám zajistila MOČRS Sázava.

 

Konečně po dlouhé době (řekl bych tak po dvou – třech letech?) se mi podařilo jet před závodem vyzkoušet krmení a zjistit obsádku ryb, což jsou nesmírně důležité informace. Přijel jsem k vodě a děly se věci. Na břehu, kde jsme měli za dva dny chytat, jezdili stroje, kácely náletové stromy, trhaly pařezy a pálili chvojí a suché větve. Jedním slovem velký rámus. Informuji se u mužíka s traktorem, a on mi potvrzuje, že o víkendu nepracují. Hurá. Sedám si tedy naproti závodnímu úseku tam, kde mám nejblíže auto doslova za zadkem, a míchám dva druhy krmení. Od rána je pět stupňů, od pusy jde pára, voda letí jako blázen a je pěkně studená a podle toho volím černou slanou plotici, černou slanou řeku a lepivou hlínu jako první krmení a černého cejna s grosí ploticí a lepivou hlínou jako druhou variantu. Mám s sebou litřík červíků, půl litru kukliček a půl litru pinek. Zkouším jeden prut hevíčko proti druhému pikrovi, na hevíčko dávám klasické Madunické krmelce se stovkou zátěží a na pikříka zkouším dávat malé třicítky. Chvilku se s tím peru, ale po utrhnutí asi deseti krmelců jsem si s tím poradil. Naproti mně jsem zaregistroval team Trabucca, který si taky přijel zatrénovat, ale neviděl jsem, že by si sáhli na rybu. Po hodině mě najely ryby, hlavně podoustičky a tlouštíci a světe div se, do neslaného krmení, což mě dosti překvapilo. Taky záběry jsem lépe viděl na jemném pikříku a skoro všechny ryby jsem natahal právě na pikra. Naučil jsem se udržet krmelec v třetině řeky a docela slušně jsem si zachytal. Všechny tyto informace jsem předal svému teamu a zařídil se podle toho.

pátek jsme se s Jettym sbalili a jeli na závodní úsek vytýčit trať a já si přitom namotal na všechny navijáky nové vlasce. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že jsme ubytováni jako vloni na ostrově, který je odříznutý od cesty z obou stran vykopanou dírou. Spravovali tu nějaké panely a autem se nijak nedalo projet. No hezky nám to začíná. Naštěstí jsme hned v hospodě u řeky dostali dva poslední volné pokoje, takže jsme zamluvené ubytování odřekli. A dobře jsme udělali, protože v téhle hospodě kromě parádní obsluhy byl taky vynikající kuchař, a to bylo něco pro nás. Nabouchali jsme si tak panděra, že jsme nemohli ani vylézt do druhého patra na pokoje. Večer po práci přijeli o další dva členové našeho teamu, Honzík a Míra, a tak jsme zvolili strategii, dali si jednoho na dobrou noc a šli do hajan.

Skoro celou noc pršelo, a tak jsme se jen modlili, aby se řeka moc nazakalila, ale naštěstí se jen trošku zvedl průtok, řeka byla slušně čistá, ale studená. Ráno se pomalu sjížděli i ostatní přihlášení, a tak si Míra zřídil hlavní stan přímo pod mostem, kde jsem i namíchal nám všem krmení. Vsázím na klasiku,  černou řeku, grosí plotici  s těžkou, lepivou hlínou. Stále prší, ale ani to nijak nevnímáme. Losujeme v půl desáté a Míra si tahá C6, já opět těžký prostředek B3(v životě bych si tady nesednul) a Honzík maže na A5. Jettyho mám u sebe v sektoru na B6, ale jeho výsledek se počítá jen do přeboru, tedy mimo divizi. Pomalu přestává pršet, a tak stíhám přípravu a tentokrát vytahuji jen pět klacíků, jedno hevíčko, kdybych chtěl chytat naproti, dva pikříky a dvě média. U mě na béčku sedí na B1 Jirka Klement z teamu Trabucco a na B7 domácí Petr Pešout, který tuhle vodu dokonale zná a asi bude hodně kousat. Proběhla kontrola krmení a jdeme na to. Nevyužívám možnost zakrmení, ale pozoruji, kam ti nade mnou krmí. Já si při přípravě poctivě protahal dno a našel dva velké kameny, za kterými by se mohla nějaká rybička schovávat, tak si je přeci hned nevyplaším. První hodinu se nic moc neděje a já vidím jen jednoho nade mnou a dva pode mnou, taky nic. Honzík mi volá, že na to přišel a docela je kolem sebe řeže, Míra má taky dvě ryby z ouplavu naproti, a Jetty dokonce čtyři ryby. Druhá hodina a já poctivě krmím před jeden z velkých balvanů a mám metrový fous, který se cancá v proudu pod balvan a konečně první záběr a parádní podoustvička. Pár minut po ní malý tlouštík a vzápětí záběr, že mi kromě proutku ohnul i vidličku, zřejmě parmička nebo velký tlouštík a bohužel se poroučel i s mojí jedenáctkou vláskem. Třetí hodinu jsem udělal další záběr, opět podoustvička a je to hned veselejší. Všichni tři, na které vidím, zatím nemají rybu. Honza opět volá, že se baví a spoustu velkých ryb trhá, Míra slušně bagruje protější ouplávek a Jetty tahá taky. Čtvrtou hodinu dostávám zpoza druhého kamene tři hrouzky a jednoho ježdíka a poslední hodinu přišel poslední hrouzek. Mezitím asi třikrát sprchlo, potom vylezlo sluníčko, aby opět sprchlo, a tak nějak dokola. Mám  celkem osm ryb a jeden nade mnou a tři pode mnou udělali nulu. Mazec. Jdu s Mírou vážit a napočítal jsem celkem osm nul, což je docela mazec, ale hlavně Míra udělal jedničku, já udělal jedničku a Honzík taky jedničku, navíc s největší váhou skoro pět kilo! A aby se to nepletlo, Jetty si do přeboru udělal taky jedničku s druhou největší váhou! Krmení jsem tedy postavil dost dobrý, a hlavně jsme to proměnili! No uvidíme zítra. Nejvíc se asi chytali podoustve, tloušti a plotičky, ale dokonce i třeba pstruh, parmička, ostroretka nebo okoun. Balíme, na pokoj si neseme jen futrál s prutama a jdeme na večeři, kde rozebíráme taktiku. Rozhoduji se tedy na složení krmení nic neměnit, jen trošku přitlačím s hlínou. Opět parádní jídlo i porce, a tak jsme se nabouchali, že se nám ani nechce na pokoje. Bohužel opět v noci prší, kousek od nás někde i sněží, protože v noci bylo kolem nuly, což se asi sakra projeví na rybách.

Ráno se scházíme zase pod mostem, chvilku dokonce padlo pár sněhových vloček. Míchám krmení a Míra připravuje losování. Ještě si dělám srandu, že je mi úplně jedno, kam půjdu, jen se mi naprosto nelíbí sektor A7, naprostá rovina a v tom frčáku se nikde nemá ryba ani kde schovat a přesně tak to dopadlo. Zbylo na mě A7, Honzík jde na B1 a Míra C2, Jetty na B5. Přeji kluků hodně štěstí a jdu na ten hrozný sektor. Tentokrát se v přípravě věnuji hlavně mapování dna a stojí mě to několik krmelců, ale nepodařilo se mi najít jediné místečko, kde by mohla být ryba, navíc i včera tu přede mnou kolega dělal nulu. Kousek pode mnou se začíná tvořit jazyk a dělá slušný ouplávek, ale ten je mimo můj sektor. Jsem z toho trošku mimo, ale nevzdávám to. Zkouším i břeh naproti, ale tam je bohužel jen deset centimetrů a skoro každý hod tam váznu a trhám. Během závodu se dvakrát přehnala parádní průtrž s vichřicí a začíná se i zvedat průtok řeky, dost slušně to frčí. Makám, točím pruty, měním délku návazce, ale nic platné, ryby se mi najít nepodařilo, protože tu žádné nemám. Míra zase na céčku bagruje ryby naproti z ouplavu, Jettymu se opět daří a taky chytá, jen Honzík se zachraňuje až v poslední hodině a tahá tři ryby. Jediný, na koho vidím, je pode mnou Zdenek s Prckova áčka, který celý závod vůbec nekrmí, chytá „turch“ osmnáctku a dělá tři záběry od velkých ryb – tlouště a podoustve a dělá na to jedničku!, což mě hlava naprosto nebere. Já utáhnul krmení, které tam možná ještě teď sedí, pravidelně a přesně krmím, zjemňuji, prodlužuji a zkracuji fous, měním háčky a zkouším bago i jednu patentku a nic. Je tu konec a mě se nepodařilo udělat jediný záběr, ani ťukanec, nebo jen vycucnuté červíky, a tak dělám nulu (nepamatuji si, že bych jí pár let zpátky udělal). Míra opět svůj sektor vyhrává s jedničkou, Jetty dělá taky jedničku, Honzík čtyřku a já sedmičku. Zvážili jsme, uklidili trať a jdeme vyhlašovat.

Spočítali jsme celkové výsledky a dopadlo to takto: na sedmém místě je družstvo FM s 29,5 body, na šestém místě KVC s 28,5 body, na pátém místě TR s 28 body, na bramborovém čtvrtém místě PF“bé“ s 27 body a bedna třetí místo TOP s 21,5 body, na druhém místě PF“a“ s 18,5 body a vítězem jarního kola a tedy první místo je BB s 15 body.

 

Všem vítězům blahopřejeme a těšíme se na podzimní kolo v Sedlčánkách

DIVIZE ÚSMP 2017 jarní kolo
pořadí team 1 2 3 4 5 6 celkem
1. BB 1 1 1 1 4 7 15
2. PF”a” 6,5 2 2 1 3 4 18,5
3. TOP 4 3 6,5 4 1 3 21,5
4. PF”b” 6,5 5,5 4 2 7 2 27
5. TR 5 5,5 3 3 5 6,5 28
6. KVC 3 5,5 6,5 5 2 6,5 28,5
7. FM 2 5,5 5 6 6 5 29,5

 

 

sdílení obsahu
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
ian

móóóc prima počásko, jen co je pravda…to ste teda frajeři, v tomle bych ani čumák ze spacoše nevystrčil…

ian

Jíro, dobrý, gratulace!!!