Nutně jsem si potřeboval vyčistit hlavu a tak jsem se sebral a jel za kámošem na ryby.

Samozřejmě jsem si nic neplánoval, ani jsem neměl čas sledovat počasí. Prostě jsem popadl futrál s pár klacíkama, tašku s nutnou bižuterií, křeslo, “trošku” krmení a už v šest ráno jsem namáčel TTX-ku. Bylo pár čárek nad nulou a já jsem si naštěstí ještě nevybalil zimní výbavu, takže klasický kulíšek s roláčkem mi přišel velmi vhod.

Vytáhl jsem dva “fídříky”, co mě první padly do rukou, postavil křeslo a při pohledu na zataženou oblohu jsem si ještě připravil deštník. Naměřil jsem si něco kolem pětadvaceti metrů a poslal první desítku krmení na zvolené místo. Na zkoušení, co by jim tak mohlo nejvíce chutnat, jsem měl barvené červíky, houstičku, žížalky, foukačky, peletky a klasickou bonduelku. Nahodil jsem oba pruty a šel si nabrat vodu do kyblíku, abych si opláchl ruce. Z ničeho nic “fouklo” a deštník, křeslo, podložka a pár pytlíků bižutérie jako mávnutím kouzelného proutku létalo po poli jako papíroví dráčci. Naštěstí fouklo proti mě, ale stejně to byla honička…To byl tedy masakr, něco podobného jsem zažil před mnoha lety na Mušově na velkých balvanech při ligových závodech.  To byly metrové vlny jako na moři…..

Přihazoval jsem na “hromádku” v pravidlených pětiminutových intervalech, zkoušel a točil různé nástrahy, ale první hodinku se nic nedělo. Ani klepanec, ani vycucnutý červík. Nijak jsem se tím nevzrušoval,  foukal vítr jako blázen a já si prostě myslel, že záběry nevidím.

Jenže najednou záběr, hokejka, že prut letěl z vidličky a první kapřík se šel fotit. Že by konečně ryby najely? Nebo jsem přišel na něco, co jim opravdu chutná? Záběr přišel na malou česnekovou kuličku od Mikbaitsu zavřenou jednou pinkou. Znovu ji nastražuji a přehazuji do krmeného místa. Pět minut a další hokejka. Jo tohle vám chutná!!!

No a dál to už bylo pořád stejné. Napichuji malou česnekandu, zavírám jí jednou pinkou, pět minut a ryba je ve foťáku. Zkouším i jiné příchutě, ale česnek je dneska TOP. Ještě kombinuji i ostatní nástrahy, měním počet červíků, ale bez česnekové příchutě to tam leží bez povšimnutí. Napadlo mě ještě použít “Mikbajťácký česnekový booster” a i na to jsem udělal několik ryb.

Bavím se a už mi ani nevadí vichřice, nebo že občas sprchlo, prostě se bavím a ani jsem nestačil sledovat, že se pomalu stmívá. Škoda, zrovna jsem nechal držáky světýlek doma….Ještě se jdu rozloučit a poděkovat Honzovi za parádně strávený den u vody. Honzo, díky…

Tak zase někdy….

PERUN!

sdílení obsahu
error

Odpověď

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Subscribe  
Upozornit na