Prvního APRÍLA se udělalo neskutečně krásně

 

a já samozřejmě nemohl zůstat doma. Po tom, co jsem viděl u Vltavy, ty neskutečné davy lidí, běžců, bruslařů, kolařů, kočárků a rybáře na loket/loket mě ani nenapadlo si to zopakovat a vyrazil jsem na Berounku. Naštěstí nám jí kousek ještě v Praze teče, ale raději jsem nic nenechával náhodě a vyrazil hned v šest ráno (a dobře jsem udělal). Musel jsem chvilku hledat a jít sakra daleko od auta z parkoviště, ale vyplatilo se. Našel jsem si kousíček místečka jen pro sebe, mezi stromama, a v bahně, ale to mě ani trošku nevadilo.

Protáhl jsem si vodu před sebou a našel koryto, které jsem začal pomalu vyplňovat krmením, postavil jsem to klasicky na základu “grosí plóťa”, půl pytlíku kapra a půl pytlíku cejna, trošku anglické vločky, trošku hlíny a trošku PV1, malinko kukuřice. Na základ jsem naházel asi deset krmelců, sotva jsem si stačil umýt ruce a začalo to. První hokejka šel skoro prut na houpačku, jízda a po chvilce zdolávání zřejmě většího kapra se ZLOMIL háček!!!! To už jsem tedy dlouho nezažil, ale stalo se. Pár minut na to další jízda a další kapr mi upálil dole třináctku fluorine. Sakra, museli mě zrovna najet takoví obři? Navázal jsem tedy patnáctku a dobře udělal, protože během půl hodinky se přišli konečně vyfotit další tři kapříci, a vůbec to nebyli žádní prckové. Ale já nepřijel na kapry, rád bych podoustvičky nebo ostré….

Po kapří invazi to na chviličku utichlo a tak jsem se radoval, že konečně najedou, ale ne. Přišla další várka kapříků, tentokrát menší, ale tutově nepustili jinou rybu ke korýtku. Vyndal jsem tedy druhý proutek a založil si kousek víc v proudu druhý krmený flíček a začal zkoušet, různé příchutě, matlal jsem červíky sladkým, kořeněným, slaným, do krmelce jsem stříhal kukuřici, červíky, žížalky, ale druhý proutek mlčel.

Vylezlo sluníčko a začalo pálit jako v létě, naproti na cyklostezce se proháněli polonazí “kolisté”, dokonce se dva ďáblové odvážili smočit v řece! Ale já pořád tahal kapříky a né a né jim trošku “spálit” čumáčky, aby nechali trošku i ostatním rybičkám. Už jsem to pomalu vzdával, když přišel klasický cejní záběr, parádní vracák a já si konečně dneska vyfotil jinou rybu, než kapra. Asi přijelo celé hejno, protože během půl hodinky na tři žluté červíky jsem chytil další tři. Ale moje radost netrvalo dlouho, protože je zase vytlačilo hejno nenažraných kapříků. Všechny ryby přišly na první prut v krmení, druhý si ani neškrtl, a tak jsem ho raději vyndal.

Bavil jsem se až do večera s tím, že konečně kapříci vypadnou a najedou ostré, ale nestalo se tak. Bohužel. Byl to prostě kapří den, taková malá invaze. Ale co naděláme, parádně jsem si zachytal a prověřil proutek, navijáček i návazcový vlásek Tubertini ERRE, a můžu říci, že to parádně drží. Hodně let chytám fluorine, ale bohužel s jeho výrobou končí a právě tohle ho nahrazuje a tak na něj přecházím.

Pomalu se stmívalo a maminky už začínají počítat svoje děti, tak jsem to taky zabalil a jel domů. Parádní den.

Tak zase zítra

PERUN

JKO

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..