Vůbec není snadné najít místo, kde se dá zaparkovat auto, kde nejsou rybáři a jsou ryby. Projížděli jsme Vltavu jedním břehem tam a druhým zpátky a podařilo se nám několik slušných místeček najít. Bohužel díky oboustranným cyklostezkám, a miliónům cizincům jdeme hodně daleko od auta, ale jsme u vody a to je hlavní. Jak jsme se několika ulovenými rybami přesvědčili, ryby jsou ve tření, tedy hlavně cejni, a za nimi se stáhlo hejno všech ostatních ryb, které si přišly pochutnat na jejich jíkrách.

Dost dlouho nám trvalo, než jsme přišli na to, co chtějí papat. Naprosto bez povšimnutí byly naše nastražené žížalky, červíci, houstička, kukuřice, peletky…až jsme ze zoufalství vyzkoušeli k červíkům namotat kousek zeleného mechu, kterým jsou obrostlé kameny. A ejhle, to bylo to “pravé ořechové”. Kromě nádherných cejnů – lopaťáků jsme dostali i karásky, tlouštíky, plotice, a dokonce i duháčka. Prostě se za cejnama, kteří se naprosto nerušeně oddávali svatebnímu “veselí”, se stáhlo ostatní osazenstvo vodní říše. Jakmile jsme nahodili červíky s obalenou řasou, záběr – hokejka a nestíhali jsme nahodit druhý proutek. Několik ryb bylo nad nosností mojí dvanáctky a po marném boji se odporoučelo…Bohužel. Když jsem zesílil, záběry razantně ustaly.

Většina lopaťáků se nedala vůbec obejmout, a tak jsem je jen rychle vyfotil v kyblíku s vodou a vrátil je zpátky do řeky. Parádně jsme si zachytali a ve foťáku máme spoustu krásných a pestrých úlovků.

Tak zase zítra…

sdílení obsahu

Odpověď

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Subscribe  
Upozornit na