Ráno mlha jako mléko, stupínek nad nulou,

studený vítr, kosa, prostě TO NEJLEPŠÍ počasíčko na ryby. A ještě k tomu na plavačku, kdy nám pěkně přimrzají pastelky k boloňce, ale nezamrzají očka. Co více si přát? Ale stejně jsme jeli…Nabalili jsme se jako sněhuláci, do kapsy napařenej rohlíček, krabičku s bročkama, háčkama, červíkama a papírama a hotovo.

U vody bylo jen milión kačen, pár otužilých maminek s prckama, které krmili rohlíkama kačeny a my. A byl to parádní koncert, ryby byly tak hladové, že kolikrát se ani nestačil srovnat splávek a už mizel pod vodou. Zážitek jako v tom nejteplejším létě! Tahali jsme jednu rybku za druhou, plotice, tlouště, jeseny, podoustve, cejny, skaláky, prostě nádhera, a ani nám nevadilo, že nám pěkně mrznou ruce od ryb. Dokonce se mi zdálo, že jen jsme pustili rybu do vody, už stála znovu frontu, aby si mohla zobnout rohlíčku s červíkem….

Oběma nám se párkrát stalo, že jsme rybu vůbec neotočili, zřejmě slušný kapřík, jen to zasvištělo. Proutky makaly, jak měly, dole jedenáctka vlásek v té křišťálově čisté vodě byla akorát, větší ryby jsme dohonily pětkou podběráčkem a tak jsme naše zmrzlé prstíčky museli použít na nový návazec “jen” dvakrát.

Kolem poledne se vítr utišil, ale dnešní dávku jsme si parádně užili. Každý ještě poslední rybu a honem domů k mamince na dobrý oběd…

Dneska mi to mladej nandal, ale nedal jsem se zase tak snadno, čtyřicet ku třiceti, ale přišel na to, jak chytat větší ryby….

Příště mu to vrátím. HOWG! (možná).

JO

5 1 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments