Poslední dobou se mi stává, že mám dost problém udělat záběr na přívlač. Musím se neúměrně moc snažit, a kolikrát jsem rád, když udělám za vycházku několik záběrů. Kdybych to promítl do “prutohodin”, tak statistika je nekompromisní: na záběr od jedné dravé ryby zhruba otočím několik různých woblerů, někdy i deset,  jak velikostně, tak barevně, nehledě na to, že to obnáší plus minus šedesát hodů. Samozřejmě záleží na mnoha okolnostech, a ty jsem schopen většinou ovlivnit. Například si vybírám vody, kde není tak velký rybářský tlak, kde jsem v minulosti vždycky zachytal, snažím se vláčet ráno a večer, když dravci loví, vybírám si barvy a tvary woblerů, které “šlapou” a chytají, přizpůsobím vodě volbu vlasce nebo šňůry…a podobně. To všechno dokážu ovlivnit. Ale změnu tlaku, změnu teploty vody, počasí, nebo to, že přede mnou prošlo deset kolegů vláčkařů už neovlivním. A tak se snažím, abych si zachytal jiným způsobem, a nejlépe vláčení napodobuje marmyškování, i když to vlastně nemá s přívlačí nic společného. Na marmyšku můžu chytat jakýmkoliv jemným prutem, takže plavačkou, ať už bičem, mačovkou nebo boloňkou, ale i jemným feederem či pikrem. Pokud k marmyšce připíchnu jakoukoliv živou nástrahu( žížalku, patentku, kuklu, červíka, rousnici), nebo třeba třešen, housku či kolínko, v žádném případě se nejedná o přívlač a můžu jí chytat CELOROČNĚ! Jakmile ale připíchnu jakoukoliv umělou nástrahu, už je to přívlač, a na to si dejte pozor v době, když se nesmí vláčet, tedy do 16.června. A ještě se marmyška od vláčení odlišuje, a to tím, že na ní můžete chytit prakticky jakoukoliv rybu, která zrovna kolem plave. No a já si právě na svých výpravách místo jednoho vláčecího klacíku beru dva, a ten druhý je jemný marmyškáč. A když zalezu někam do řeky a nemám dlouho záběr, vyměním pruty a pokud jsou kolem ryby, hned se začnu bavit.

Někdo by si mohl myslet, že na marmyšku se dají ulovit jen malé ryby, ale opak je pravdou. Například pod těmito řádky oba okouni vpravo byli na woblery, ale ten vlevo na marmyšku s kouskem hnojky. A takto jsem už chytil téměř všechny druhy ryb od okouna, tlouště, štiky, candátka, kapra, cejna, plotice, podoustve, lína, pstruha…a takto bych mohl pokračovat. Záleží na zarybněnosti vody, kde jste a na rybách, které se zrovna pohybují v okolí marmyšky. Na a potom i tak trochu na tom, jak dokážeme co nejlépe znázornit líhnoucí se něco a nabídnout to rybě tak, aby měla chuť to ochutnat. A máme vyhráno. Ale taky se někdy stane, že se zrovna barvou nebo chodem woblera trefíte rybám “do chuti”, a třeba druhým či třetím hodem ryba, za ní druhá, třetí….To pak na marmyškáč ani nevzdechnete….

Zrovna včera jsem byl zřejmě v nesprávný čas na nesprávném místě. Pozdě jsem zjistil, že voda, kterou jsem si vybral, má najednou skoro dvojnásobný průtok, navíc někde nahoře zapršelo a tak určitě upouštějí z přehrady spodní ledovou bezkyslíkatou vodu, a to úplně stačilo, abych za pět hodin poctivého házení chytil jen dva tlouštíky a jednoho okounka. Zachránil mě zase můj marmyškáč. Během hodinky jsem měl skoro třicet záběrů a tak osmdesát procent jsem proměnil a velmi slušně jsem se pobavil. Nemít to s sebou, byl bych asi hodně “kyselej”.

Sledoval jsem, jak se voda z čisté pomalu přikaluje, jak mi začínají v mých “goráčích” pěkně mrznout nohy, a i když poměrně slušně svítilo sluníčko, byl velmi silný studený vítr. A to mě nakonec vyhnalo od vody. Ještě doma ve vaně jsem tak půlhodinku ve vařící vodě měnil barvu z fialové na červenou….

Ale nevadí, příště jim to zase nandám….

sdílení obsahu
error

Odpověď

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Subscribe  
Upozornit na