Miluji malé čůrky a když jsem dostal na hlídání mladého “prťata”

a vezl jsem je “vyvenčit” k rodině ven, nemohl jsem odolat. Jeden krátký klacík, krabička s marmyškama, prsačky a nechal jsem se vyhodit cestou v lese u krásného čůrku s tím, že půjdu vodou, někam dojdu a ozvu se, kam pro mě zase mají přijet. Nemusejí se o mě starat, určitě budu v pohodě. Moje žena si zatím pokecá se ségrou, děti si budou hrát spolu na pískovišti, prostě všeobecná spokojenost.

Zapadl jsem do lesa, kde nebylo ani živáčka. Tedy kromě ryb, ptáků, nutrie, veverky, ježka a srnky. Naprostá paráda, kterou jsem si užíval na plné “kecky”…

Skoro v každé tůňce byla jiná rybička a chvilku mi trvalo, než jsem přišel na tvar a gramáž marmyšky, která tu šlape. Střídal jsem žížalky s červíkama a sýrem, sice na všechno jsem chytil rybu, ale na plné čáře to vyhrály hnojky. Potůček se chvilkama měnil v tůňky, chvilkama v říčku a občas se našlo místo, kde jsem v prsačkách sotva stíhal. Dokonce jsem našel i úsek, kde se mi nepodařilo udělat ani jeden záběr, jako by tam nebyla žádná ryba. Ve břehu bylo několik děr, spíš si myslím, že tam bydlí zřejmě vydra, nebo jiný dravec a proto tu není žádná ryba.

Počasí se měnilo, občas zapršelo, občas vykouklo sluníčko, ale mě to bylo úplně jedno. Já se parádně bavil a ani jsem neměl čas sledovat, jak to neskutečně letí. Ušel jsem vodou určitě několik kilometrů a za tu dobu nachytal snad všechny druhy ryb, které tu žijí. Dokonce jsem chytil i kapříka a štičku, ale oba zřejmě nebyli “fotogeničtí”, protože kapřík byl nad pevnost mého jedenáctky fluorokarbonu a štička mi vyskočila při otevírání mobilu z ruky. Že čas pokročil jsem poznal i podle toho, že mi začalo slušně kručet v žaludku a tak byl čas na malou zastávku a svačinu. Jak jinak, než samozřejmě od benzínky, tedy bageta, kafe a sušenka. Spadlo to do mě jako do studánky.

Pokračoval jsem dále po proudu a znovu jsem se parádně zakousl do ryb. Jenže všechno jednou končí a tak i u mě to platí. Telefon. Tak kde si, kde tě máme nabrat? Pokusil jsem se alespoň trošku oddálit můj odjezd a tak jsem si zkoušel vymyslet, že tu nemám signál a že někam musím dojít. Marně. Práskl mě mobil a tak chtě nechtě, poslední ryba a strašně nerad balím. I tak jsem si užil skoro sedm hodin nádherného rybaření. Převlékám se z prsaček a šťastný usedám do auta, a nechám se odvést do Prahy.

Tak zase někdy PERUN!

JO

0 0 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Lukáš
11. 8. 2020 13:17

Dobrý den, pane Ouředníček

už delší dobu jsem Váš příznivec, sleduji Vaše stránky a vlastně díky Vám jsem se po třiceti letech zase vrátil k rybolovu, za co jsem moc vděčný, jen tak dál a víc článků. Jestli se mohu zeptat, nikde v Rybářském řádu ani zákoně jsem nenašel, jak je to vlastně s tou marmyškou. Je to přívlačová nástraha? A mohu jí chytat od začátku roku? A kde přesně najdu o ní text?
Moc děkuji za odpověď
Luky