METHOD FEEDER KAPR

Konečně se udělalo hezké počasí a to je pro mě nejvyšší čas, abych si udělal „trošinku“ pořádek v rybařině. V praxi to znamená, že nahážu do auta přívlačovou tašku, plavačkovou tašku, feederovou a kaprovou tašku, všechny možné i nemožné věci, najdu si místo někde u vody, kde mám doslova auto za „zadkem“, roztáhnu plachtu a všechny věci vysypu na jednu hromadu. Jednak si v nich udělám pořádek, ale hlavně zjistím, že mám například osmkrát jedenáctku vlasec a ani jednu dvanáctku a podobně. Dříve jsem si dělal poznámky a složitě je přepisoval do počítače, v dnešní „moderní“ době vezmu mobil, vyfotím si to a pošlu do počítače. A jak řekli, tak udělali.

Ono se to hezky plánuje, ale v praxi je to stejně všechno jinak. Když jsem šel už potřetí s věcma do auta, a vidina, že půjdu ještě dvakrát….prostě jsem to musel malinko zredukovat. Samozřejmě najít si vodu, kde máte auta za zadkem, kde nechodí moc lidí, skombinovat to s hezkým počasím, a ještě lépe uprostřed týdne, a ještě ke všemu, pokud možno vyhnout se rozkopaným silnicím, uzavírkám a podobně, no dá to fušku. Ale je středa, sluníčko svítí, já pomalu popojíždím v koloně kamiónů z jedné strany Prahy na druhou, nevadí.

U vody nikde nikdo, beru první místo, všechny věci nanosím kolem sebe a samozřejmě mi to nedá, abych si i nenahodil. Snažím se co nejvíce vyeliminovat drobnou rybu a tak nahazuji jen jeden klacík a navazuji metoďácké krmítko, namačkávám do něj i trošku poletek a dolu na podvaz navlékám na gumičku malou boilízovou jahodovou kuličku, kterou ještě ořezávám do podoby dumbels.

Někam nahazuji, povoluji brzdu a soustředím se na ten neskutečný bordel. Půl hodinky mě ryby nechaly uklízet, potom jízda přes brzdu a první kapřík se přišel vyfotit. Paráda, krmení jen v krmelci, jedna kulička, a navíc to vůbec nesleduji. Znovu nabíjím krmítko, někam s tím fláknu a opět povoluji brzdu a pokračuji v úklidu. Druhý kapřík mi nedal ani pět minut. Že by jim ta jahůdka tolik chutnala? To už mi nedá, a zvědavost velí, abych na to přišel. Krmení je jasné, namíchal jsem červeného kapra, tak chci vyzkoušet i jiné nástrahy. Naštěstí mám feederovou tašku už srovnanou, a tak jsem našel ještě pár jiných nástrah. Vyměňuji jahodu za jinou dambelsku s příchutí scopex a zase „někam“ nahazuji. Deset minut a další kapřík se jde fotit. Ještě třikrát zkouším tuhle nástrahu, která taky kapříkům chutná a opět zkouším něco jiného. Dávám švestku od Mikbaitsu a během půl hodinky mám další tři kapříky. Takže dneska jim chutná sladké. Ověřuji si to a měním dumbelsku za halibutí peletku. Dvacet minut nic, přehazuji a dávám jim dalších dvacet minut. Mezitím jsem si parádně uklidil všechen „cajk“(na jak dlouho?), ale peletku dneska nechtějí. Opět měním nástrahu za sladkou švestičku a další kapřík se jde fotit. Za ním cejnek, skaláček a zase kapřík.

Viditelně jsem se červeným kaprem trefil do dnešního rybího „meny“a spolu se sladkou dumbelskou to byl parádní koncert. Většina záběrů byla klasická hokejka s jízdou a kdybych neměl povolenou brzdu navijáku, tutově bych přišel o prut. Mezi spoustou krmítek jsem zkoušel metoďáky od Mikáda a byl jsem velmi překvapen. Většinou totiž chytám „angličany“, tedy Korum, Preston, Middi nebo Guru, ale až na nápis Mikado jsem neviděl nějaký rozdíl, jen jsou znatelně levnější. Zkoušel jsem i návazce od Mikbaitsu, kde je na háčku speciální „napichovák“ na popky a i to jsem velmi ocenil. Nic nemusím vrtat, a slušně to drží.

Na to, že jsem si dneska přijel vlastně jen uklidit „bordel“ v rybařině, jsem si slušně zachytal, někteří kapříci se prali a nechtěli se jen tak dát, dokonce se přišel vyfotit i tlouštík. Byl to další parádní den na rybách. Vřele všem doporučuji.

Tak zase příště

PERUN

JO

sdílení obsahu
error

Odpověď

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Subscribe  
Upozornit na