Ale to nám vůbec nebrání, abych si šli zachytat. Že v zimě ryby neberou, je jen výmluva pro ty, kterým se nechce od vytopené pece. Howk. Pokud neudeří opravdu kruté mrazy, kdy všechno totálně zamrzne( a to je už hodně dávno, co jsem to zažil), tak se dá vždycky nějaká rybička přemluvit. Sice zamrzají očka, je nám zima na ruce, tuhnou nám nohy, a podobné “výmluvy”, ale vždycky se s tím nakonec popereme.

Asi nejlepší způsob je plavaná. Vždyť není nic krásnějšího, než pomalu plovoucí spláveček, který se najednou pozastaví, lehonce zhoupne a změní směr. Do poslední chvíle netušíme, co za rybičku nám ochutnalo červíka, a protože používíme v zimě opravdu “jemné šití”, tak je to občas i adrenalin, když nám s naší desítkou dole peláší nějaký slušnější tlouštík, nebo hladová plotička.

Zase to ale není o nějakém dlouhém vysedávání. Projdeme tůňku, jedna – dvě rybičky, a je rozplašeno, můžeme dál. A zase další tůňka, další rybička, a takto dokážeme prochytat slušně velký úsek nějakého dobře zarybněného potůčku, říčky, nebo přítoku. Ani s krmením si nemusíme nijak zvlášť dělat hlavu, stačí před chytáním projít pár tůněk, a trošku si je prohodit nějakým tmavším krmením s troškou čtyřek peletek, nebo troškou bonduelky, a je to. Ani s nástrahami si v zimě nemusíme lámat hlavu. Top jsou barvení červíci, pařená houstička, bonduelka, hnojka a případně nějaká kulička na zvednutí nástrahy nade dno.

sdílení obsahu
error