Už dlouho jsem si chtěl pořádně zachytat plavačku,

ale vždycky mi do toho něco vlezlo, i když s sebou v pouzdru všude tahám minimálně jednu mačovku. Dneska jsem úmyslně nechal celé pouzdro s klackama doma, zabalil jsem si jen broďáky, boty, do batůžku pár splávků, broky, háčky, náhradní naviják, krabičku s červíkama a do vesty na záda podběrák na magnetu. Vyrážím kousek za Prahu, na Berounku a mám v úmyslu zabrodit někam do proudu, kde jsou v kyslíku všechny ryby a nějak je přimět ochutnat moje báječné červíky.

Je vedro k padnutí, stojím po pás ve vodě a snažím se nadržovat a pracovat se splávkem. Pouštím ho na hraně proudu a tišiny a zpomaluji nadržováním prutu rychlost splávku. První záběr a úhoř! Divné, ale je to ryba. Daří se mi najít hranu, kde splávek ani neletí, ani nestojí, jen se nástraha pomalu šourá po dně a to je to pravé ořechové. Trefuji se do podouství, ouklejí, plotiček, skaláků… prostě moje červíky popadne první ryba, kolem které proplavají.

Asi hodinu se bavím a tahám rybu skoro na každé druhé proplavání, ale to strašné vedro mi vůbec nedělá dobře. Přemisťuji se tedy co nejvíce k jednomu břehu, kde je ještě trošku stínu od většího stromu, mnohem méně vody, ale tady zase nejsou žádné ryby, tedy alespoň se mi je nedaří najít. Zkouším pracovat s hloubkou, posouvám broky, ale nic. Ani ťuk. Pak mě napadá zvednout hloubku a hodně přehloubit a chytat tak zvaný bagr, kdy splávek táhne pomalu za sebou celou soustavu a proudem posouvá po dně háček s červíkama. A ejhle, ostroretka! A za ní okounek, potom dokonce moje milovaná parmice!!

Přišel jsem na to, ryby jsou všechny natlačené za kameny v půlmetrové hloubce, a reagují jen na šourající se červíky po dně, Stačí je trošinku zvednout a už o ně vůbec nejeví zájem. Jsem moc rád, že jsem na to přišel a další hodinku se bavím. Tahám všechny možné ryby, párkrát sotva stíhá brzda navijáku, ale nestíhá moje čtrnáctka dole. Asi větší kapřík nebo amur, dva jsem nezastavil a jednoho vyřízl…. Jenže mezitím se sluníčko posunulo a i tady začínají být tropy. A to mi nedělá vůbec dobře. Ještě se hodinku bavím, ale to vedro prostě nedám. Navíc se kolem mě podivně přesouvají sem a tam užovky, a to je i na mě moc. Jednu, dvě za den skousnu, ale dneska minimálně desátá…Balím a totálně dehydrovaný a rozhozený jdu k autu, které je bohužel, taky skoro celý den na tom pařáku, takže mě ve finále zachraňuje klimoška…..

Tak nevím, jestli zase zítra….Ale jo, asi to dám…PERUN

sdílení obsahu
error

Odpověď

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Subscribe  
Upozornit na