Velmi bedlivě jsem sledoval aktuální dění po slejvácích, průtržích, bouřkách

a zvednutých řekách, kdy většina byla naprosto nechytatelná, až přišel konečně můj čas. Řeky se vrátily do svých koryt a já mohl vzít do ruky vláčák a provětrat krabičky s woblerama. Dlouho jsem se rozhodoval mezi Labem, Berounkou a Jizerou, ale nakonec to vyhrálo Labíčko, protože v případě obsazených TOP míst je daleko více možností si zachytat. Ráno jsem naházel do auta pár krabiček s woblerama, raději jsem si vzal s sebou i náhradní klacík s navijákem, kdyby se stala nějaká příhoda, boty s broďákama, náhradní věci a vyrazil jsem. Bylo mi jasné, že u vody asi bude pěkná tlačenice a tak jsem si raději přivstal a vyplatilo se. U vody jsem kolem půl páté a zatím vidím jen jednoho rybáře, který ale chytá na rybičku. Rychle se cpu do prsaček, a pádím k vodě.

A je to paráda, protože se trefuji rybám do chuti. Druhým hodem rána a krásný bolínek se jde fotit, dalších pět hodů a za ním se jde do alba další bolen. Posunuji se o kousek dál a bohužel trhám woblera, co se dá dělat, daň vodě. Měním nástrahu a opět rána, dneska to je asi bolenový den. Začíná mezi mrakama prosvítat sluníčko, a tak dole ke šňůře ještě přidávám metr třicítky fluorokarbonu, což se mi okamžitě vyplácí, protože v krátkém sledu jdou za sebou další tři bolínci.

Dvě hodinky za námi a ani jsem nestačil sledovat, jak se to kolem zaplnilo rybářema. Přesunuji se zase o kus dál a vidím lovit sumce, ale toho bych na tomto prutě mít nechtěl. Mám proutek 7-21g a tenkou Momojku šňůrku, podle mého odhadu mu moc do dvou metrů nechybí. Raději se posouvám o kousek dál, co kdyby si chtěl přece jenom zobnout do mého woblera….

Čím více se čas blíží k obědu, tím víc hodů je potřeba na záběr. Trhám na jednom místě druhého a bohužel i třetího woblera, ale co, kdo netrhá, nechytá. Podsekávám větší rybu, nespíš kapra za křídlo, ale díky silnému proudu se vyřízl a mám na prutě další rybu, slušnějšího sumce, ale po patnácti minutách adrenalinu, kvičení navijáku a parádnímu výkonu šňůry mi doslova u břehu vyplivnul woblera takovým způsobem, že mi málem rozbil hlavu. Škoda, asi nebyl fotogenický….

Najednou je pět hodin, a tak pomalu balím. Poslední tři hody a jdu se k autu převlíknout. Den utekl jako voda a pokud bych bilancoval, tak jsem utrhnul tři woblery, ale měl na prutě devatenáct ryb, tři jsem nevyndal, což je velmi slušná bilance na to, že jsem na vláčce letos pořádně vlastně poprvé….

Tak zase příště….PERUN!!

JO

5 1 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments