Máme tady říjen, chytat se smí od pěti do deseti

a konečně nám padl jeden společný volný den, kdy můžeme jet s Honzíkem vláčet z boatů. Předpověď je celkem slušná, nemá pršet a dokonce kolem poledne má svítit punťa, tak co více si přát. Oba děláme do večera a tak necháváme přípravu na ten slavný den na ráno, jen máme “rande” ve čtyři ráno v rybařině. S vláčkou to je jednoduché, každý dva klacíky, jeden se šňůrou a jeden s vlascem, pár krabiček s nástrahami, prsačky, nepromokavé bundy, jen chvilinku dáváme dohromady ploutve a zabrat nám dala pumpička, protože každý boat má jiný ventilek.

Nakonec kolem páté naloženo a vyrážíme směr řeka. Jasně volíme Labe, jen musíme dát pozor, protože se někde opravuje komora, je snížený stav vody a tak cestou ladím kamaráda “gůgla”, abychom do toho nevlítli. Rozhodujeme se tedy na Čelákovický úsek a za chvíli jsme u vody. Cestou míjíme nezvykle hodně bivaků, tedy doslova kaprař vedle kapraře, ale nijak to neřešíme, však si místečko najdeme. Pomalu se rozednívá a trošku trvá nafouknout obě plavidla, naložit je a dát na vodu. Konečně máme ploutve na nohou a odrážíme od břehu. Sotva jsme však doplavali zhruba do půlky řeky, přijíždí rybářská stráž a volá nás k sobě. Sakra, co se zase děje? Dobrý den, pane Ouředníček, zdraví mě kolega, víte, že tady máme kaprařské závody a tedy celou řeku od jezu k jezu uzavřenou? No jak bych to mohl vědět. Ráno tma jako v pytli, takže cedule jsme neviděli, označení sektorů taky ne a já dal do vyhledavače pouze snížený stav vody. No nic, musíme balit a jet jinam. Kolega se mi směje a dělá mi ty, ty, ty…Honza je z toho na prášky, všechno sbalit, vyfouknout plavidla, osušit, převléknout se z prsaček…prostě MAZEC!

 

Co ale teď? Vzít to na Orlík nebo Slapy je dost daleko a pozdě, Sázava a Berounka jsou zvednuté a moc to letí, no moc nám do smíchu není. Neboj, něco vymyslíme. Jedeme tedy kousek níž a zastavujeme na prvním možném místě. Oběma je nám jasné, že jsme prošvihli tu správnou “ranní dobu“, ale domů se nám nechce. Dáváme si tedy repete, znovu všechno vyndat, nafouknout, prsačky, naházet všechno do plavidel. Když jsme konečně na vodě, Honza jen špitnul” i kdyby tu projížděl mořský parník, tak se nehnu.

Naštěstí jsme oba měli během první půlhodinky záběr od kudliček a bolínka, což nás trošku uklidnilo. Po třech hodinách to bylo 4 : 4, každý dvě kudličky a dva bolínky, ale další hodinu to přestalo totálně kousat, dokonce se nikde neukázala ani šupinka.

 

Točíme všechny možné woblery, ale nic. Honza se pokouší najít ryby v proudu, ale nedaří se. Je nám jasné, že to skončilo. Dáváme si tedy poslední hodinku a je čas zabalit.

A zase, nechat oschnout boaty, vysoukat se z prsaček, všechno zabalit, nacpat do auta a domů k maminkám.

Tak zase příště. PERUN

JO

0 0 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Ráďa
5. 10. 2020 9:05

TVL, Jiřino, MAZEC!!!!

Ráďa
5. 10. 2020 9:04

TVL, Jiřino MAZEC!!!