Dlouhodobě překrásné počasí a teplo, na prosinec velmi neobvyklé, nás vyhnalo k vodě, abychom se rozloučili s uplynulou sezonou, již pomalu tradičním sranda-mačem, a trošinku se provětrali a odpočinuli si od svátečního “obžerství” a nic nedělání.

Domluvili jsme na vodě, která je tak nějak “uprostřed” a přibližně stejně pro všechny, i když to se asi nedá nikdy spravedlivě dodržet a sešli jsme se v neděli ráno na pražském Kyjáčku.  Od rána svítilo sluníčko, bylo nádherně a vypadalo to, jako že je konec dubna a ne konec prosince. Pravidla jsou předem jasná – startovné je jedna sušenka, jakákoliv chycená ryba rovná se bod a kdo získá nejvíce bodů, vyhrává. A aby to bylo zase nějak zajímavé, tak plavačkáři chytali feeder, kapraři vláčeli a feederaři chytali plavanou. Od začátku byl jasným favoritem místní domorodec Honza Prepsl, který má tuhle vodu parádně přečtenou. Aby ne, když tu skoro denně trénuje a včera přišel na nějakou “tajnou zbraň”, která mu viditelně fungovala. Dalším favoritem byl Fanda Lamač, který je taky domácí, ale trošku ho “hendikepoval” ten feeder. Pár ryb z mnoha záběrů nakonec proměnil, ale rozchytal se, až když převázal na svoji oblíbenou plavanou. Ze začátku to bylo skoro vyrovnané a tak do páté – šesté ryby jsme tak nějak drželi všichni krok, i když Myron na pravém fořtu měl chycenou rybu vždycky jako první a potom nás šel všechny fotit.  V úlovcích převládali cejni a cejnci, ale já například chytil i plotičku, okounka, podoustvičku, a viděl jsem kluky chytit i kapříka, ouklejku a karáska. Rozmíchal jsem si na tuto vodu svého oblíbeného červeného kapra od sensasky, kluci zkoušeli každý něco jiného, ale na krmení tentokráte moc nezáleželo, jen bylo důležité často krmit. Bavili jsme se, a čím více svítilo, tím více byly záběry opatrnější a pomalu ustávaly, jen Honzova tajná zbraň se ukazovala jako správná volba a začal nám dosti ujíždět. Nakonec už chytal jen on a tím i potvrdil roli favorita a zaslouženě vyhrál hlavní cenu – všechny sušenky. Teprve potom nám odtajnil,  na co že to vlastně přišel a celé tajemství byla obyčejná napařená houska. Zmlsané ryby už prostě nechtěly červíky a baštily jen houstičku. Honza vyhrál se čtrnácti chycenými rybami a měl jednou tolik, my všichni ostatní měli v průměru kolem sedmi ryb.

Ovšem důležitější, než hlavní cena, bylo, že jsme se všichni parádně pobavili, zachytali si a trošku si vyčistili hlavu a ještě, než jsme se rozjeli do svých domovů, si popřáli hodně zdraví a všechno nej do Nového roku. Tak zase příští rok u vody(ale nebojte, to je za tři dny).

 

 

sdílení obsahu
error
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
david

Škoda, že vás mám tak trošku z ruky, hned bych si jel zachytat. U nás bohužel žádnou takovou vodu nemáme, nezbývá, než vám tiše závidět. Přeji všem v Novém roce všechno nejlepší. Dave