Na chviličku napadlo trošku sněhu, v noci je mínus a okamžitě všichni začali blbnout na dirkách,

 

což je dobře, protože bude u vody alespoň na chvilku klídek. Taky nás to jeden čas popadlo, ale moc nás nezajímali nasazení “granuláči”, spíš jsme se snažili chytit jesetera, nebo jsme jezdili cíleně na kapry a bílou rybu, a proto jsme jezdili na revíry, kde takové ryby mají. Jo jo, to už máme za sebou a Aleš Vondrlík na jeho revírech by mohl vyprávět, protože jsme u něj strávili spoustu prutohodin…

Rokytka je takový krásný maličký mělký “čůrek”, který se táhne napříč Prahou, a valnou většinu rybářů vůbec nezajímá, protože je nebaví chodit s proutkem podél vody a bavit se bílou rybou. Ve složení rybí obsádky naprosto kraluje tlouštík, plotička a okounek, ale občas se podaří i karásek, kapřík, proudník nebo cejnek. Za těch mnoho let, co se podél tohoto potůčku pohybuji, se mi párkrát podařilo chytit zapomenutou mírovou štičku a kapříka, ale tutově je někdo “spapal”, protože hlavně v létě je tu velmi čilý ruch od ne česky mluvících rybářů, a ti odnesou všechno, co se odnést může. Mnohokrát jsem je kontroloval a oni opravdu všechno poctivě zapisují a dokonce si pořídili digitální váhu, aby mi dokázali, že to ještě nemá povolených 7kg. Ať se mi to líbí, nebo ne, BOHUŽEL zákon ani rybářský řád neporušují.

Z domova jsem vypadl hodně narychlo, a tak jsem si nestačil ani napařit housku. Vzal jsem si sebou anglický rohlík a na jeho těsto  to taky docela dobře šlapalo, i když dneska bylo opět TOP dvě hnoječky křížem zavřené červeným červíkem, nebo kousíčkem těstíčka.

Procházím se podél zasněženého potůčku a v každé tůňce tak na dvě – tři proplavání chytám nějakou rybu. Pár ryb a je to rozplašené, protože je hodně málo vody, navíc křišťálově čisté s průměrnou hloubkou kolem čtyřiceti centimetrů, a tak musím pořád dál, ale ne všude jsou ryby.  Občas se zadaří pěkný tlouštík, dokonce i dva kapříci a jdu zase o kousek dál.

Je nádherně, kolem nuly, občas potkám maminku s kočárkem nebo nějakého sportovce na kole, ale jinak ani živáček. Prošel jsem tak dva až tři kiláčky a cestou napočítal snad čtyřicet nutrií, ty potvory se tak rozmnožili…Sice mi nevadí, ale jak jsou zvyklé, že je lidé chodí krmit mi koušou do splávku, motají se mi do vlasce a hlavně v té mělké vodě mi plaší ryby…

Zvolil jsem mačovku 390cm a dobře jsem udělal, i když občas bych potřeboval mnohem kratší klacík díky stromům a keřům, splávek 1g a dole dvanáctka fluorine a černý Tubertini háček 229 s očkem, na který se parádně napichují hnoječky a ryby z toho nepadají. Začíná se stmívat a tak musím končit, protože už je špatně vidět na anténku splávku. Další nádherný den na rybách. Tak zase příště, zítra vyzkouším další pražský čůrek, Botič.

PERUN

JO

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..