Je nedělní dopoledne sluníčko pomalu roztahuje své paprsky , prohřívá vše kolem a já jsem sám doma,tak přemýšlím co z volným časem. Spíše je to dilema kam na ryby, než co budu dělat to už bylo jasné jak jsem oko otevřel. Přebírám kufříky a vybírám ty nejmenší nástrahy mezi woblery, jak tomu říkám mini bižu. Rovnám je do připravené krabičky v kufříku přes rameno a stále přemýšlím kam na ně.

Pro jistotu měním i vlasec,kdyby náhodou protože ty slabší průměry docela trpí. Vlasec na cívce bižu v kufříku,tak se pomalu oblékám a vyrážím k autu. Najednou mi bleskne hlavou proč někam daleko ,když mám pod barákem kousek pěkné řeky a dlouho jsem tam nebyl. Je rozhodnuto svezu se kousek z kopce a jsem tu. Sluníčko nevytáhlo jenom mě na ryby ,ale i spousty dalších človíčků jak na procházku, tak na kolu nebo brusle. Celkem dost rušno,tak zalézám na trochu odlehlé místo kde jsem mimo dosah toho lidského hemžení.

Rozdělávám prut a mezi tím pozoruji vodu. Je docela živo tam se něco mihne tam zaloví nějaký draveček no paráda. Připínám nástrahu a šup s ní do vody. Asi po půl hodině měnění bižu a žádné rybí reakce si dávám sušenku ,koukám do krabičky co jim nabídnu. Ještě jsem nezkusil ty dražší kousky, moc se mi do toho nechtělo ale jednou do vody musí. Nandal jsem první pěti kilo a šup s ním do vody. Pomalu přitahuji sem tam pocukám a v tom škubanec. Je tam candátí capart, no paráda funguje to.

Hodinku se bavím nádhernou rybačkou. Ryby nejsou do knihy rekordů ani na pekáč, ale kvůli tomu jsem sem nepřišel. Chtěl jsem trošku relaxu a aby se něco dělo a to se povedlo. Hodinku a půl jsem se bavil a nachytal kolem dvaceti ryb, no spíše rybek ale co super zábava než čekat na nějakou trofejní a nic. Brali candátci, okounci, tlouštíci i štička se spletla. Zkusil jsem z woblírků co se dalo a obohacen o pár zkušeností odcházím spokojen domů. Tak zase někdy příště a možná že do té doby trošku povyrostou krasavice šudinatý.

sdílení obsahu