S ultra lehkou přívlačí na říčkách a potocích.

Malé poohlédnutí za krásným létem, spojené s cestováním a přívlačí. Sluníčko o sobě dávalo vědět už před příchodem léta, a blížícím se dnem zahájení lovu dravců, v mém případě přívlačí. Začínal jsem pomalu spřádat plány a vyrážet na výlety společně s mojí milovanou ženou, kam na ně, a kde zahájíme letošní sezónu. Přednost jsme dali malým říčkám, potokům a ramenům řek. Po pár výletech a návštěvách břehů vod bylo vybráno. Usoudili jsme že začneme v okolí, aby případné zklamání nebylo tak velké. Velkým úkolem bylo dát dohromady výbavu pro mojí drahou polovičku, jelikož začíná tuto sezónu poprvé s přívlačí. Den “D” se pomalu i kvapem blížil a já i moje žena jsme měli vše potřebné připraveno, jen vyrazit k vodě. Poslední tři neděle se neskutečně vlekli a každou chvíli jsem měl ruce ve výbavě, a hledal co chybí, a co by se dalo dokoupit. Žena vybírala v mapách ještě nějaká místa, kam by se dalo v průběhu léta zajet, a strávit pár chvil s prutem u vody spojené s výletem po okolí.

Nastal den D. Ráno vstáváme poměrně často, žena balí vše na cestu, a já zase vše k rybolovu a věcmi s ním spojené. Nasnídáno, naloženo, tak hurá, odjíždíme směr vybrané lokality. Po necelé hodince jízdy vystupujeme z auta a jdeme se podívat k vodě. Pohled nádherný, vody v řece tak akorát na zabrodění, místy se ukazují pěkné tůňky a ouplávky, co skrývají nemalé rybí překvapení. Vracíme se k autu pro výbavu, a cestou probíráme, jak a na co by to bylo nejlépe chytat. První vycházka s přívlačí je pro mojí ženu velká výzva. Je natěšená a přitom nervózní, jak to zvládne. Jdeme to zkusit, co to bude dělat a jak vše bude fungovat, každý jednou začínal i když všelijak, tak to prostě je. Ze začátku se věnuji své polovičce, jak jen to jde, vysvětluji, ukazuji. Po pár neúspěšných hodech je vše v pořádku a mohu se kousek vzdálit. Čas ubíhá, voda teče, davy rybářů se hemží kolem, ale nám to nevadí. Je krásný den, příroda kolem nás nádherná, tak co si ještě přát, snad nějakou tu rybku, alespoň malou na úvod.

Pomalu se ploužíme vodou k jezu a cestou vlézáme do pěkné zátoky, kde nahazujeme své vybrané nástrahy. Je poměrně ticho, v dálce šumí jez a do toho se ozve má žena, mám, mám rybu co mám dělat. Pomalu přicházím a dávám rady na dálku. Po chvilce přetahování a napětí je krásná štička v podběráku. Blahopřeji a jsem rád že není její první den přívlače bez rybka, ale hlavou mi problesklo to přísloví o bramborách a sedlákovi. Mé zatím snažení je na bodu mrazu ať děláme co děláme, alespoň se kochám přírodou, a pozoruji ženu, jak zápolí s další rybou, tentokrát bez upozornění a potřebných rad. Paráda, další o něco větší štička.

To už mé ruce přehrabují ne malé množství nástrah v kufříku a hledám podobnou té, co visí ženě na prutu. Vybráno, po pár nahození malé drcnutí a kudlička se setřepala. Nevadí, říkám si, funguje, přijde další a taky jo, po chvilce skoro pod nohama výr, škubanec do prutu a byla pryč i s woblerem. Přemýšlím, kde soudruzi udělali chybu, no bez lanka se to dalo čekat. Moje láska vytáhla ještě pár okounů a informuje že by něco kousla. Téměř pět hodin ve vodě na sluníčku to vyprahne i vyhládne. Souhlasím a pomalu se přibližujeme k autu, kde na nás čeká připravený domácí gáblík, a studené pití.

Tak zase někdy u vody plné překvapení a zážitků.

sdílení obsahu

Odpověď

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na