Seriál JAK SE… díl 31/1

Seriál JAK SE… orientovat ve splávcích

V minulém díle jsme si řekli něco o prutech a jak se v nich vyznat, abychom si vybrali ten správný proutek, a protože je celý seriál o plavačce, a  všechno se točí kolem splávků, ať chci nebo ne, musím se o nich zmínit. Podle mě je správně zvolený a dobře vyvážený splávek základ k úspěchu. Teď mi jistě mnozí nedají za pravdu, protože si vybrali nějaký splávek, který zrovna měli po ruce, pod něj přidali pár bročků jen tak od oka, sedli si k rybníku, nahodili k rákosu a taky tahaly ryby. A jaký! Co na tom, že splávek  ležel napůl na hladině, co na tom, že to byla kačena na rybičku, co na tom, že… Ale právě o tom to je. Třeba měli zrovna štěstí, že kapříci byli při chuti a vůbec jim nevadilo tahat za sebou kačenu. Ale takle to právě většinou nefunguje. Ryby jsou hodně mazané a jakmile cítí sebemenší odpor, pustí nám nástrahu a tak hodně záleží na správně zvoleném, vyváženém splávku a dobře seřízené udici. Já vím, neříkám vám nic nového, ale určitě vám alespoň trošku pomůžu při výběru, a jak tak chodím kolem vody a koukám, tak mnozí mají problém nahodit, aby nezamotali, nebo správně seřídit anglána, dobře změřit hloubku, rozdělit broky, použít správnou torpilku…

K závodní plavačce mě dostal můj kamarád Víťa Pavelka, který teď sedí tam někde nahoře určitě na rybách a kouká se na nás, a jsem mu za to hodně vděčný, protože mě dost naučil.  Strašně rychle jsme se dostali do ligy a já tomu doslova propadl, jenže to bylo někdy kolem roku 1985, takže ještě za komančů a já viděl někde na nějakých mezinárodních závodech, tuším u anglánů bednu, v které měli uschované anglány. Tenkrát stál kvalitní splávek přes tři stovky a to byli nějaké peníze a koupit jí někde v obchodě, když jí u nás nikdo ani v životě neviděl, že něco takového existuje, byl holý nesmysl,  a tak jsem si taky takovou bednu vyrobil. Samozřejmě dneska je všechno jinak a je to další krám navíc, ale já z ní měl obrovskou radost a hlavně se v tom mé rybářském haraburdí uchovala přes třicet let!

Dneska je rybářský trh doslova zahlcen vagóny splávků všech různých barev, tvarů, velikostí, gramáží, od různých firem a v různých cenových relacích, a já nevím čeho všeho ještě, až oči přecházejí a našinec aby se v tom vyznal.

Úplně nejzákladnější dělení splávků je na pevné a průběžné. Pevný splávek může mít různé tvary od štíhlého brčka, přes různé bambulky, kuličky, kapky, kačenky, až po třeba placatá lízátka, a skládá se z anténky, tělíčka a spodní tyčky, neboli stabilizátoru. Zpravidla je někde v tělíčku očko, kterým se provlékne vlasec, a dále je veden ve třech gumičkách stabilizátorem dolů k zátěži. Jsou i splávky, kde je vlasec veden středem tělíčka. Nejdůležitější pro nás ovšem je, že s pevným splávkem můžeme chytat pouze do takové hloubky, jak máme dlouhý prut, takže například s třímetrovým proutkem v pětimetrové hloubce nemáme šanci se vůbec dostat na dno. Proto se vyrábějí pruty zvané boloňka v délkách od čtyř do devíti metrů, ale zase kolikrát je to kolem tak zarostlé, že nenahodíme, aniž bychom poškodili prut, nebo očesali splávek. Pokud chceme chytat dál od břehu, musíme použít těžší splávek a to je právě jediná nevýhoda pevných splávků, protože například použijeme osmigramový pevný splávek, ale ryba zvedá zátěž osmi gramů!! Anténky jsou nejčastěji v těch nejkřiklavějších barvách, aby byly velmi dobře vidět, v různých délkách, šířkách a průměrech, tělíčka splávků jsou z balzy, korku, dřeva, umělé hmoty, plastu(husí brk nebo dikobrazí osten už jsem dlouho v obchodě neviděl)a spodky pevných splávků jsou z balzy, grafitu, kovu, umělé hmoty či zubařského drátu.

Průběžné splávky jsou oproti pevným dole zakončeny očkem, do kterého se zpravidla připevní karabinka, téčko, nebo průběžný adaptér a tím se od pevných splávků liší (někdy běhají po vlasci mezi dvěma korálkama se zarážkou s bavlnky).Mohou mít klidně stejnou anténku, stejné tělo i stejný tvar, jako pevný splávek, ale v tělíčku není žádné očko, pouze dole, a používají se nejčastěji v zarostlých tůňkách, nebo při lovu na dirkách pod ledem. Průběžným splávkům, které jsou předváženy, se říká waglery nebo anglány a mají nejčastěji velmi dlouhou anténku, zakončenou reflexivní barvou(velmi často výměnnou) a dole v tělíčku je buď očko – u těch se nedá přidávat a ubírat zátěž, nebo je tělíčko zakončeno závitem s podložkama a očkem, a u těch se dá regulovat zátěž. Tyto splávky jsou určeny na lov na stojatých vodách, hravě si poradí ve velkých hloubkách, a můžou být předváženy na různou gramáž s tím, že se dá například podložkami, nebo olověnými kuličkami zátěž rozdělit. Ty nejdelší angláni jsou určeny na chytáních ve velkých vlnách. Samozřejmě se s nimi dá chytat i na řekách, ale nejsou určeny do velkých proudů. Jejich největší výhoda je, že může být celá zátěž v tělíčku splávku, například desetigramového, a dole je jen jeden mikroobratlík, takže nejenže prochytá celý sloupec(říká se tomu lov na propad), ale ryba zvedá jen zátěž toho mikroobratlíku! Mnoho výrobců udává zátěž napsanou na tělíčku splávku, například 7+3, což znamená, že je splávek předvážen na 7g a dolu se rozloží další 3g a podobně. Odšroubováním podložek a jejich sundáním dostaneme to, co sundáme, dolů, takže například chytáme na rybníku dole jen s jedním bročkem, ale začne foukat vítr, a tahá nám splávek ze zakrmeného místa, tak musíme sundat podložky a stejnou gramáž v brocích poslat dolů a tím splávek ukotvit.

Pokud máte v úmyslu se plavačce věnovat a investovali jste do prutu a navijáku, zákonitě musí být další vaše investice do vhodné krabice nebo tubusu na splávky, protože jsou velmi křehké a náchylné na mechanické poškození. Na trhu je spoutu různých možností, jen si vybrat. Já jsem například použil krabici od fernetu, kterou mám snad deset let a plní svůj účel k mojí naprosté spokojenosti, ale nevejdou se tam dlouháni. Bohužel její nevýhoda je, že do ní nevidím a tak musím pokaždé všechny splávky vysypat, což jim asi taky nedělá dobře. Dále doporučuji si koupit krabičku na bižuterii, jako jsou mikroobratlíky, téčka, průjezdy, náhradní podložky, anténky a podobně.

TIP: Jsme u vody, podařilo se nám parádně vyvážit splávek, rozložit broky a docela slušně jsme si zachytali. Balíme a chceme jít domů, potřebujeme složit prut, ale nechce se nám ukousnout tak pracně vyváženou a seřízenou udičku. Jednoduchá pomoc. Závodníci to dělají tak, že ukousnou vlasec například pět metrů(podle hloubky, v jaké jsme lovili, raději o dva metry víc), a celou vyváženou sestavu, které se říká udička, namotají na kostřičku, které se říká třeba pastička nebo udička, začínají navíjet od háčku a na konci vlasce udělají malou smyčku, do které protáhnou gumičku a zaháknou jí na kostřičku. Přilepí k takové kostřičce kousek lepičky, kam napíší nejdůležitější údaje: datum, například 09/2015, průměr kmenového vlasce 0,14 a délku, na jaký prut je udička určena, například 5m. A je to. Až příště přijdete na tohle svoje místo, kde jste si tak báječně zachytali, sestavíte prut, protáhnete vlasec očkama a svážete konec vlasce s koncem udičky. A chytáte. Hotovo deset. Jen je dobré používat délku a šířku kostřičky podle délky splávku, aby se třeba neulomila anténka.

Pokud jste dočetli až sem, tak to určitě splnilo svůj účel a příšte se pustíme do tajemství broků, seřízení udiček a pustím zase trošku toho moudra ze závodničiny, abych vám to trošku usnadnil. Půjdeme s Jettym na plavačku a snad se konečně trošku umoudří počasí, aby se dalo natáčet, tak to snad bude i s troškou těch obrázků a pár našich rybích kamarádek.  Pokud se vám to alespoň malinko líbí, klidně mi můžete dole napsat, abych viděl, že ty hodiny strávené s focením a následnými úpravami ve fotošopu jsou kalespoň k něčemu dobré.

sdílení obsahu
error
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Jarda

Paráda. Zase mě to vtáhlo do děje a vzpomněl jsem si na svoje začátky, kdy mě s sebou brával můj děda na ryby a já hypnotizoval svůj nahozený spláveček, tenkrát to byla taková malá kačenka, aby se pohnul a potopil.Už se těším na video.
Jarda

lada

Taky mě to nadchlo a už se těším na video. Přiznávám, že se mi zatím nepodařilo nahodit anglánem, abych nezamotal a nikdy nemám jistotu, jestli to není přehozené…

Ivan Šimko

super napsaný :-)))