Byla sobota ráno, za okny vykukovalo sluníčko, trochu foukalo a mraků bylo taky požehnaně. Po chvilce přemlouvání jsem vystrčil nos ven, že půjdu okouknout  situaci a možnou příležitost  vyrazit  k vodě. Venku bylo docela chladno, ale magnet  táhnoucí  k vodě  byl  silnější. Během pár minut jsem na sebe navlékl, co se dalo, rozloučil se s mojí ženou a vyrazil k vodě. Po příjezdu na mé oblíbené místo jsem vzal prut na lehkou přívlač, kufřík s nástrahami a šlapu si to k řece. Na břehu navlékám  nejprve malé osvědčené woblery a prohazuji metr po metru rychle tekoucí řeky.

První záběr na sebe nenechal dlouho čekat. Lehké škubnutí a první  tlouštík  krásně  zbarvený se třepe na  prutě.

 

Procházím po břehu, měním nástrahy a prohazuji každý volný kout, kde tuším stojící rybu. Mé snažení trvá tak přes půl hodiny a nic. Po pár metrech potkávám kamaráda, jak loví na feeder. Dáváme se do řeči a čas ubíhá, ale nevadí, pokecat  si musíme. Pochlubil se úlovky pěkných královen vod, co mu moc nevěřím, i když vím, že tu jsou, ale nikdy jsem je nechytil. Najednou se mu zhoupl prut,  zasekl a začal zdolávat. Prut naříkal, brzda navijáku cvrčela a já čekal, co to bude, i když jsem asi tušil. Přesně, jak říkal, krásná parma, po zdolání metr ukázal 67cm. Začínám se ptát a okukovat  co a jak. Dostávám  od něj pár rad a doporučení ohledně nástrah, že to můžu taky zkusit. Neváhám a mířím si to k autu pro prut. Cestou mi zvoní telefon a na druhém konci moje žena,že jede za mnou a co mi má vzít s sebou.

Dávám instrukce a pokračuji k autu,kde navazuji pruty. Chvilku to trvá,ale je vše hotovo a já mířím zase k řece. Na půl cestě potkávám moji milovanou ženu s taškou plnou dobrot  nejen pro mne. Ta už se taky těší, že si zaloví a ukazuje, co vše nakoupila. Po příchodu na místo rozbaluji pruty a nahazuji. Po několika přehození přichází první záběr a mimo. Jedna nula pro ryby, takto to bylo třikrát. Nenechávám se odradit a opět nahazuji. Po pár minutách špička kmitá, proutek se ohýbá a já zasekávám. Paráda…je tam a nebude to žádný mrně, tah jak hrom, brzda vrčí, adrenalin stoupá.

Po pár minutách se objevuje krásná parma.

 

Je to paráda a já se nemůžu dočkat dalšího záběru. Moje zlatíčko taky nahazuje a netrpělivě čekáme, komu dříve zabere. Netrvá to dlouho a je to tady, prut se ohýbá, Ivča zasekává a začíná její první boj. Rybě se moc nechce, ale pomalu se blíží ke břehu. Podebírám a opět krásná ryba.

Během tří hodin se nám podařilo zdolat ještě pár pěkných ryb, ale já vím, že tu jsou i větší krásky, tak Ivču přemlouvám ještě k pár náhozům a věřím, že přijde. Začíná být chladno a do nás se dává zima, naděje se pomalu vytrácí. Skládáme jeden prut, pomalu balíme. Najednou Iva vyhrkne hel hel prut, sahám po něm, následuje tah a začíná boj s vytouženou královnou. Je to přetahovaná, jak má být do poslední chvilky. Iva podebírá krásnou rybu. Měříme ,fotíme a následně pouštíme.

 

Odcházíme domů plni zážitků, i když trochu zmrzlí a vyfoukaní. Ještě jsou pěkná místa, kde se dá potkat s pěknými rybami. Záleží jen na nás rybářích, jak se k nim budeme chovat a respektovat, že ryba je kámoš a ne žrádlo.

Už se těším na další výpravu, tak zase někdy.

 

Jan Jakub Vejvoda – Kravata

sdílení obsahu
error
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Mlhoš

Kdo umí, ten umí., jsou to krásné kousky.

Moc hezké ryby, gratuluji a tiše závidím….