Tomášova první parma

Takovéto překrásné babí léto nejde prostě nechat jen tak, a nevyužít ho. No a jak jinak, než na rybách. V noci je sice kolem osmi stupňů, k ránu padne rosa, že je všechno pořádně mokré, ale přes den je nádherné sluníčko, teplo, skoro bez jediného mráčku, a dokonce padají i teplotní rekordy. Jeden by neřekl, že je polovina října. Domluvili jsme se s Myronem, že pojedeme na Berounku, a pokusíme se chytit nějakou parmičku. Přidal se k nám i Tomáš, a velmi se zaradoval, protože parmu ještě nikdy nechytil, a tak byl moc rád, že dneska bude mít svoji šanci.

Domluvili jsme si s Tomášem ráno rande na benzínce, abych mu ukázal cestu k vodě, a za chvilku jsme byli na místě. Řeka tekla o trošku více, než jindy, ale jinak byla čistá, až skoro průhledná. Až vyjde sluníčko a řeku prosvítí, bude to docela mazec, protože ryby uvidí naše vlasce, a tak budeme muset sakra zjemnit. Všude byl zatím klídek, jen mi bylo divné, že nevidím žádné rybáře. Podřídili jsme všechno naší snaze chytit parmu, a tak jsme zvolili proutky s céčkovou akcí, a namíchali jsme sýrové „sensasácké“ krmení na parmy, a ještě ho přibarvili černou hlínou. Přidali jsme trošku bonduelky a litřík červíků, což mají parmičky moc rády. Než jsme se stačili připravit, provléknout vlasce a namíchat krmení, přijel Myron, a i on byl velmi udiven, že nikde není žádný rybář. Na základ jsme zakrmili asi šesti decovými košíčky, a jako první měl rybu Tomáš, krásnou plotičku a za ní parádní podoustvičku. Myron se přidal a už to byl docela rybí koncert, po náhozu do dvou minut přišel záběr. Tomáš je s námi na feederu vlastně poprvé, aby něco od nás „okouknul“ a tak byl velmi mile překvapen, že to opravdu funguje. Ukazovali jsme Tomášovi pár fíglů, jak přesně krmit a kam házet, bavili jsme se a mezitím vylezlo sluníčko a začalo velmi intenzivně svítit (dokonce dokázalo přinutit několik domorodých rybářů naproti, aby si nahodili ty svoje klacíky, zapnuli pípáky, a mohli jít sekat trávu). Sice to je v říjnu velmi příjemné, a nezvyklé, ale jak se prosvítila sluníčkem voda, viděli jsme skoro do metru, jak je čistá. Proto jsme museli zjemnit a jako první na to doplatil Tomáš. Parádní záběr od parmy a jedenáctka se poroučela.

Chvilku na to přišla parmička i Myronovi, ale taky jí měl na klacíku jen krátkou dobu, a nakonec jsem jí upálil i já. Nezbývalo, než jít zase o kousek s fluokarbonem nahoru, a tak jsme navázali třináctky. Parmičky se nechaly ještě chvilku přemlouvat, a tak jsme se bavili ploticemi, frgoši, tlouštíky a tu a tam přišel i cejnek. Najednou zabzučel naviják, a přesto, že byla povolená brzdička, ve vteřině se poroučel prut z vidličky do vody. Ani jsme se s Myronem nestačili nadechnout a Tomáš jako správný rybář okamžitě pohotově zareagoval a skočil do řeky po prutu a chytil ho. Byla to paráda, to snad nebyla ani milióntina sekundy a byl tam. Vyškrábal se s prutem na břeh a v naprostém klídku, ale s adrenalinem v krvi, si zdolal svoji první životní parmičku. Jak byl rád a šťastný.  A vůbec mu nevadilo, že je mokrý od hlavy až k patě. Reagoval přesně jako já pár let zpátky, jen dneska svítilo sluníčko, a když jsem tam skákal já, byl prosinec…..Půjčil jsem mu mikinu, aby si mohl dát uschnout svoje věci, ale sluníčko docela pražilo a bylo opravdu teplo, tak to uschnulo během hodinky.

Bavili jsme se, tahali ryby a čas letěl jako splašený. Jako první musel jet za prací Myron, jel nerad, ale musel. Moje malá neteř Natálka má dneska narozeniny, a tak jsem jí slíbil, že budu do půl třetí doma, a tak jsme musel i já. Tomášovi se feederové chytání tak zalíbilo, že ještě zůstal, a chytil si, mimo jiné, i svoji druhou parmičku. Myslím si, že máme zase o jednoho feederaře víc….

A to je moc dobře. Tak zase někdy…

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Jirka FrydeK
Host
Jirka FrydeK

Panové klobouk dolu,parada!!!!!!!