Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Přirozeně se vyskytuje na celém území,  a ve všech nadmořských výškách a vytváří husté vysoké porosty. Kopřiva dvoudomá roste na rumištích, v pobřežních porostech, v příkopech podél cest, lužních či vlhkých suťových lesích a okolo plotů od nížin až do hor. Kopřiva je ovšem vnímána též jako nevítaný plevel. Pravidelné kosení ji ale celkem spolehlivě potlačuje.

Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď kopřivovité (Urticaceae)
Rod kopřiva (Urtica)

 

Video detail

Kopřiva je živnou rostlinou pro housenky motýlů např. babočky kopřivové, babočky paví oko, babočky síťkované, babočky bílé či babočky admirál.

 

VZHLED Vytrvalá, výšky 50–150 cm, výjimečně až do 2 metrů. vysoká bylina s dlouhými oddenky, která má lodyhu ilisty pokryté žahavými trichomy.
LISTY Vstřícné, řapíkaté, podlouhle vejčité až kopinaté s hrubě pilovitými okraji.
KVĚTY Drobné zeleně zbarvené, vyrůstají v dlouhých hustých latách v úžlabí horních listů.
PLODY Malé vejčité nažky.
ROZŠÍŘENÍ Přirozeně se vyskytuje na severní polokouli.
DOBA KVETENÍ Od června do září.
STANOVIŠTĚ Na celém území.


Pro mnohé z nás je kopřiva dvoudomá pouze obtížný plevel, pro ty znalejší představuje kopřiva léčivou bylinku. A právě na léčivé schopnosti kopřivy asi vsadil sládek zábřežsko-zámeckého minipivovárku, když přemýšlel o dalším speciálním pivu ze své dílny.Kopřivové pivo.

Kopřiva dvoudomá je sbírána jako léčivá rostlina. Sbírá se list, používá se čerstvý nebo sušený. Říká se, že účinné látky obsahuje jen kopřiva sklizená do 15-tého května. Použití kopřivy v léčitelství je velmi rozmanité: Chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus a zároveň působí proti chudokrevnosti, dále působí jako antirevmatikum, protizánětlivě, dezodoračně a urychluje hojení ran. Kopřivová droga také účinkuje jako kardiotonikum, antidiabetikum (při lehčích formách cukrovky, kdy ještě není nutné píchat si inzulín), protiprůjmově, antivirově (zejména proti virům chřipky), podporuje činnost slinivky a vaječníků, pomáhá při bronchiálním astmatu, působí močopudně, zastavuje krvácení, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, osvědčila se i při chorobách jater, žlučníku a ledvin i jako prostředek podporující tvorbu mateřského mléka, kořene se užívá zejména zevně proti vypadávání vlasů (hrst kopřivových kořenů se 10 minut vaří v 0,5 l vinného octa a takto získaný odvar se denně vtírá do pokožky hlavy), samčí květy údajně zvyšují plodnost mužů.

Kopřiva se nejčastěji podává ve formě odvaru nebo nálevu (1 čajová lžička drogy na šálek vody, podává se 3× denně). Kopřivový čaj pomáhá k celkovému pročištění organismu, posiluje cévní systém a pomáhá proti revmatickým bolestem. Čerstvá vylisovaná šťáva z mladých kopřiv pročistí krev a zbavuje stresu. Dva šálky mladých kopřiv rozmixujeme v malém množství vody a přefiltrujeme. Užívají se tři týdny dvě lžíce denně.

Za mírně toxické jsou považovány jen čerstvé rostliny, které způsobují na pokožce pálení a puchýřky. Sušením nebo varem se však toxické látky ničí a kopřivu lze pak podávat i dlouhodobě a bez jakýchkoliv kontraindikací. Kopřivový extrakt se přidává do průmyslově vyráběných šamponů, v domácích podmínkách lze vyrobit šampon z listů nebo kořene kopřiv.

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 
  2. ↑ Kybal Jan, Kaplická Jiřina. Naše a cizí koření.
  3. ↑ Kopřivové pivo.

Literatura

  • Květena České republiky, díl 1 S. Hejný, B. Slavík.
  • Herbář léčivých rostlin, díl 2, autoři  J.Janča, J. A. Zentrich.
  • cs.wikipedia.org
  • ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ – RYBÁŘ S.R.O.