Původně jsme měli jet na Mušovská jezera na kapry, ale naši kamarádi, kteří tam už týden chytají, neměli díky tření kaprů záběr, a tak jsem se rozhodl pro náhradní řešení a řeku Berounku, co kdyby se podařila nějaká ostroretka nebo parmička….Mám volno uprostřed týdne, takže si mohu vybrat jakékoliv místo, nepředpokládám, že by u vody byla ve středu nějaká tlačenice. Tedy kromě opravdu několika skalních dědečků, kteří si přišli zpestřit nějakým kapříkem svůj jídelníček. Beru si s sebou svoji klasickou výbavu včetně již nepostradatelného kufříku chemika, a vybírám si jedno moc pěkné místečko nedaleko Prahy. Nikde nikdo, jen naproti na cyklostezce občas profrčí nějaký sportovec. Voda je po nočním slejváku trošku zvednutá, ale ku podivu čistá, ale jak fouká vítr, sněží ze stromů pyl a na hladině se tvoří vrstva, která dělá moc dobře vlascům, a zvláště feederovým špičkám, takže musím po každém náhozu velmi opatrně čistit vlasce, abych vůbec nahodil, a nezlomil špičku.
Díky velmi čisté vodě volím tmavé krmení, míchám MVDE Turbo tmavé a řežu ho s hlínou a troškou lepidla PV1, protože voda letí tak na padesátku krmelec. Protahuji si místo, kde bych chtěl chytat a našel jsem zhruba před půlkou nějakou hranu a na ní zakrmuji na začátek pár větších krmítek. Montáž volím svého oblíbeného pátera, a asi 60cm fous na dvanáctce vlásku, háček nukleár šestnáctku s třemi bílými červíky. Sotva jsem nahodil a začal rozbalovat druhý proutek, záběr a první podoustvička je ve foťáku. Za ní pomalu odchytávám celé hejno, které si přijelo zobnout mých červíků, a tak se rozhoduji zvětšit háček a tím i nástrahu, abych vyselektoval menší ryby. Tím jsem prodloužil dobu záběru, takže jsem na druhý proutek nastražil klasickou rousnici a poslal ji do vody jen s olovem bez krmítka. Bohužel zřejmě noční slejvák měl za následek, že si ryby nacpaly bříška, protože na rousnici jsem za celý den neměl ani ťukanec. Zkoušel jsem ji i různě namáček do sladkých i kořeněných boostrů, ale nijak to nepomohlo. To s červíkama bylo jiná, jednu chvíli na sladké zareagovali skaláci a několik jich bylo kolem kila, což je už slušná ryba. Ale po půl hodině odjeli a opět se vrátily podoustvičky. Zkoušel jsem koření, a na kouzelníka se konečně dočkal dvou záběrů od ostroretky, této pro mě vzácné a krásné ryby. Ale zřejmě kolem projíždělo jen malé hejno, protože se mi podařilo chytit jen tři rybičky. Jak foukal vítr a roztahoval po celé hladině pyl z topolů a okolních stromů, bylo čím dál více těžké nahazovat, aniž bych poškodil špičku, což se mi mojí neopatrností podařilo urazit hned dvě očka. Původně jsem chtěl vyzkoušet noční lov se světýlkama, ale díky květům na hladině jsem to raději vzdal.
Měl jsem sebou, kromě klasických červíků, pár rousnic, kukuřici, napařenou housku a malé peletky, ale kromě červů jsem na nic jiného neudělal záběr. Vždycky, když najelo hejno podoustviček a já jich několik odchytal, na pár minut přestaly záběry, ale stačilo dát pár červíků do krmítka a do krmení najely další ryby. Jak vykouklo sluníčko a udělal se pařák, začaly kolem skákat parmy a kapříci, ale ani od jednoho záběr nepřišel. Zřejmě se taky přidali k prostřenému stolu s kaviárem. Chytal jsem, pokud jsem krmil, ale stačilo pár hodů bez krmení a ryby z ničeho nic odjely. A zase stačilo poslat do vody pár košíčků s troškou červíků a ryby zase najely.
Počasí bylo přímo ukázkové, řekl bych až moc, dokud jsem měl krmení, stále jsem se bavil, jakmile došlo, záběry pomalu ustávaly. Velmi pěkně jsem si zachytal, cílenou rybou byla ostroretka, sice žádný obr nepřišel, ale pár jsem jich do foťáku dostal. O parmu ani kapra jsem bohužel nezavadil, ale ještě není všem dnům konec. Zítra je taky den….
