Podzimní listopadové feederaření.
Je začátek listopadu a počasí je na tuto dobu více než obstojné,tak se odhodlávám vyrazit k vodě.
Má to ještě jeden podstatný důvod, vyzkoušet nové krmení od mé milované ženy a jako správný Kedy podat patřičné instrukce o fungování a úspěšnosti. Jelikož máme čtyři druhy, tak strategie byla jednoduchá, každý den jedno.
První den přibaluji krmení s názvem „Rychlý nástup,“ to asi že ryby budou brát okamžitě a na hod, jak se říká, no uvidíme. Vše naloženo a odjíždím na mé oblíbené místo na Labi. Cesta utekla „cupi dup“ a já byl na místě. Vše potřebné jsem vybalil, namíchal a teď už chytat, a nechat se překvapit, jak to bude fungovat. K mému údivu a zaskočení záběr byl okamžitý po nahození, ale já nic, bylo to moc rychlé. Nahazuji a jsem ve střehu, pomalu dopínám vlasec a v tom špička ohnutá a tah jako hrom. No paráda, asi to bude ,po pár minutách mám v podběráku kapříka 53 cm. Následují cejni, skaláci, plotice jako bačkory, podoustve. Za necelé čtyři hodiny u vody se ještě spletl jeden kapřík a spousty bílé ryby. Krmení fungovalo tak jak psali, tak jsem byl mile překvapen.
Následující den jsem zkoušel krmení studená voda listopad. Záběry nebyly tak rychlé a časté, ale braly větší ryby ve složení jako den předcházející.
Třetí den zkouším podzimní sýrové krmení, údajně na parmy, jsem zvědavý, jelikož za tři roky, co na toto místo chodím, jsem tam parmu nechytl. Krmení namícháno, voní zajímavě, hlavně po plísňovém sýru, tak hurá na to. Nahazuji a jsem okamžitě ve střehu vyškolen z předchozích dní. Uběhlo asi pět minut a nic tak přehazuji a čekám. Asi po pátém nahození první záběr sekám do prázdna. Opakuji, nahazuji tentokrát s fousem dvanáct a opět čekám asi pět minut, když v tom se pomalu začíná špička ohýbat. Zasekávám jako by do kamenu, následuje pomalý tah a ryba odvíjí pár metrů z cívky. Přetahovaná trvá pár pěkných minut . Jsem v klidu do té doby, než se u hladiny objevil můj protivník. Nádherná parma se mnou ještě chvilku přetahovala a nakonec skončila v podběráku. Po změření a vyfocení vrácena vodě . Měla nádherných 78 cm.
Krmení voní všude kolem, tak mačkám do krmítka další porci a šup do stejného místa. Tentokrát záběr přichází o něco dříve. Špička se razantně ohnula a v tom se zase narovnala, vlasec se prověsil asi záběr od cejna. Přesto přisekávám a rychle namotávám vlasec, k mému údivu na druhem konci něco je a zase se to se mnou začíná přetahovat. Tentokrát asi tuším protivníka, tak si souboj vychutnávám.
Po chvilce přetahování mám pod nohama nádhernou parmu po změření 82 cm. Vracím krasavici vodě a rychle nahazuji. Je vidět, že krmení asi funguje. Záběr přichází zas tak do pěti minut a opět pomalý ohýbák. Zasekávám, a jsem zaskočen velkým tahem a jízdou jakou ryba prchá. Po pár metrech ji zastavuji a snažím se jí dostat ke břehu. Je to boj se vším co k tomu patří, po chvilce se ryba ukazuje asi deset metrů od břehu. Je to opět parma, ale ne ryba ale monstrum, odhadem něco přes metr. Koukám na ní adrenalin ve mně vyskočil až nevím. Nejsem schopen ničeho, jen držím prut nahoru a napjatý vlasec. Ryba si plave u hladiny jako by nic, ale přitáhnou nejde. Opatrně to zkouším s ohledem na sílu návazce, ale snaha marná, jako by ji tam někdo přibyl. Po chvíli jí to přestalo bavit, prohnula se jako delfín a šup ke dnu. Brzda navijáku zavrčela, vlasec zazpíval a pink, byla v tahu. Neváhal jsem, i když se mi ruce třásly, vše jsem navázal a šup krmítko do vody. Chvilku trvalo než přišel, další záběr, který byl opět takový nemastný, ale sekám a cítím škubnutí, potom nic, asi jsem to utrhl. Pomalu stahuji vlasec a cítím jako bych něco vedl, jako psa na vodítku. Kouknu do vody pod nohama a stojím jako opařený. Ve vodě je parma zapíchnutá rypcem ke břehu a kouká na mě. Nenavíjím ani se nehnu a nevím co mám dělat. Takovou rybu jsem neviděl ve hřbetě asi 25 cm, dlouhá okolo metru i víc. Začínám pomalu přitahovat vlasec, když v tom krmítko ležící na dně brnkne o to monstrum co mě pořád pozoruje. Následuje vlna výpad, cákanec, proklouznutí brzdy a je fuč, až jsem si s toho musel sednou na zadek.
Jen na závěr, krmení funguje, je super a ty ryby co jsou v Labi, neskutečná monstra, škoda že neberou častěji. Ale co, zase by to nebyl takový adrenalin a překvapení na prutě. Jsem rád za ty krásné dny u vody a nevšední zážitky o které se rád podělím.
