Tradice se musí dodržovat a tak jako mnoho let zpětně chodíme poslední den v roce
naposledy (až zase za půl roku, i když nevím dost dobře proč) utrhat pár gum a rozloučit se s našema kamarádkama rybama. Všichni mažou chlebíčky, připravují jednohubky, zásobují se alkoholem na půl roku dopředu a my trháme gumy.
Samozřejmě se snažíme chytit tu svoji poslední rybičku a tak jsme tentokrát jako záchranu (kdyby to jako fakt nešlo) k vláčáku zvolili mušák. Vltava má větší průtok, Sázava je moc studená, Berounka zase těžce profláknutá a tak nakonec jedeme na Labíčko. Je mínus dva a tak se to dá. Od rána vylezlo sluníčko a krásně svítí ( což samozřejmě není moc dobré pro ryby), ale zase alespoň nezamrzá vlasec a šňůra. U vody se zdravíme s několika dalšími, kteří si taky utekli vyčistit hlavu a tak si nacházíme hezké místečko a Honzík navazuje mušák a já vláčák a na konec motám dva metry fluorokarbonu. Po půl hodince se nám oběma podařilo vymodlit na mouchu rybu, i když mě červenopeřici a Honzíkovi karáska, což jsou divní dravci.Ale alespoň jsme si vyfotili „selfíčko“.
Jak zapadlo sluníčko, malinko se ochladilo a navíc už je po nás tak trošku sháňka.Dobře, poslední letošní tři hody a jedeme slavit…Navazuji marmyšku s kouskem hnoječky a druhým hodem rána. Parádní tlouštík. Honza sice vyhrál pět dva, ale já měl pěknou rybu.
Tak přátelé, Všechno nejlepší v Novém roce, a hlavně hodně zdravíčka… A buďte na sebe hodní.
Perun!
Tak zase příští rok.
JOJO
