Díky nepřízni počasí,
častému dešti a následnému velkému průtoku řek jsem byl nucen z bezpečnostních důvodů odvolat několik závodů. Bohužel to padlo i na můj dětský závod, a tak aby to dětem nebylo líto, slíbil jsem jim, že je vezmu zachytat si na rybníček, a závod jsem po domluvě s ČRS přesunul na první sobotu v červenci, takže děti o nic nepřijdou.
Domluvil jsem se s oběma majiteli Honzou Slabihoudkem a Hasiči Hodkovice – Zlatníky, že nám svůj rybníček zapůjčí, za což jim moc děkuji. Když jsem to oznámil dětem na kroužku, co chystám, bylo vidět, že se už nemůžou dočkat. Přemýšlel jsem, že bych to pojal jako dětský závod, ale to by nebylo spravedlivé, protože mám v kroužku i několik opravdových začátečníků, kteří vůbec nedrželi prut v ruce a tak jsem děti neomezoval a nechal na nich, aby si každý chytal, jak umí, nebo ho to baví.
Děti se už nemohly dospat,
a tak od brzkých ranních hodin přijíždělo auto za autem. Výběr místa byla záležitost okamžiku, hlavně už mít nahozeno. Nechal jsem dětem samozřejmě volný výběr mezi položenou, kaprařinou, feederem a plavačkou, jen jsem dětem pomáhal upravit udice, seřídit splávky, nebo upravit správné montáže, velikosti háčků a nástrahy.
Rybníček je velmi dobře zarybněný,
kde převažuje kapr od nějakých sedmi centimetrů, až po opravdové veterány s váhou kolem patnácti kilo, karásek v několika patrech, ale i bílá ryba, a jako zpestření i několik kousků metrových jeseterů, takže občas bylo o zábavu postaráno, zvláště když někdo zapřáhl opravdového kapřího velikána. Obcházel jsem rybníček dokola a snažil se pořádně doladit dětem udice, nebo zjemnit montáže, a byl jsem moc rád, že to celkem jde.
Velmi důležité bylo, že děti se bavily, i když počasí občas bylo proti…
Velmi důležitá věc nesměla chybět,
a to opékání buřtíků, což tak trošku k opravdové rybařině i patří, a tak jsem požádal všechny tři Honzíky, aby se toho ujali. A dětem šmakovalo…Jettymu se podařilo zpestřit náš program „skokem za prutem do rybníka“, protože když byl otáčet buřtíky, aby se nepřipálili, zabral mu kapřík a chtěl si vzít proutek do vody, a protože si povolil brzdu nedostatečně, málem se to kapříkovi povedlo. Za tento velmi pěkný husarský „skok“ do rybníka byl odměněn JURY porotou deseti body…
Děti si zachytali, buřtíky se snědly a tak jsme se k večeru mohli všichni spokojeně rozejít….
Ještě jednou děkuji za děti Honzovi Slabihoudkovi, Honzovi Bartošovi, Jettymu a hasičům Hodkovice – Zlatníky.
Perun
JO
Jettyho archiv
