Mazec Cup 2016 – video

Mazec Cup 2016

Když jsme plánovali tento závod a vymýšleli něco, co by bylo hodno desátému výročí, už ani nevím, čí to byl nápad, ale padl návrh, že budeme předávat ceny v nějakých neobvyklých „úborech“. A protože mě moji kamarádi říkají šedý vlas (ani nevím proč…), padl návrh, že půjdu za indiánského náčelníka z kmene Delawere a samozřejmě v klasickém koženém oblečení s třásničkami a na hlavě budu mít takovou tu „kejšnu“, co obvykle náčelník šedý vlas nosil. A Jetymu slušně padne kostým Sama Howkinse, což se do doby indiánů parádně hodí, no a Myron, aby netrhal partu, půjde za „Oldu Šetrnýho“.

Dlouho, předlouho mě museli kluci lámat, abych do toho šel, protože vidina běhání v té „kose“ s třásničkama mě nějak nedělala dobře, až jsem tedy nakonec svolil. Jenže… Nadešel den „dé“ a já jel s klukama na Barandov do kostymérny, kde ze mě měli udělat náčelníka „Šedého vlase“. Že budu celý víkend lítat v mokasínech jsem ještě schroupnul, kožený oděv s třásničkama bych taky ustál, ale když došlo na vlasy a na „kejšnu“ s čelenkou až někam na prdel a slečna maskérka mi řekla, že je to práce na tři hodiny, což bych taky ještě schroupnul, ale další tři hodiny by trvalo tu kejšnu ze mě sundat, tak to jsem už neustál….A bylo po náčelníkovi. Prchnul jsem jim ze studia jako od zubaře. Aby kluci zachránili situaci, prolezli jim celý sklad kostýmů a jediné, co bylo momentálně třikrát k mání, byl kostým mušketýrů. A bylo rozhodnuto. Všechno bylo lepší než „delavárská“ kejšna a tak jsem jim na to kývnul. Kluci si vyzkoušeli všechno od kalhot až po boty, zaplatili zálohu a domluvili to tak, že na mě vyberou přibližnou velikost a až si budeme v pátek kostýmy vyzvedávat, já si to pro sichr vyzkouším a je to. Ještě vymysleli, že si půjčí dělo, budeme ho tahat podle vody, namícháme kýbl krmení Sensas a lidem ho budeme dělem střílet do vody, abychom jim zakrmili. Ale to mělo být pro mě překvapení…

A je tu pátek, měli jsme všechno pěkně promyšlené do posledního detailu, udělali jsme si volno a naplánovali si to na „pohodu“. Měli jsme se sejít u Jetyho, do jednoho auta naskládat stan, trať, stánek a naše věci a do druhého zbytek tratě, vážící saky, váhy, losování, ceny a ostatní věci, cestou u mě v krámě vyzvednout hlavní ceny a živou a všichni spolu dojet na Barandov pro kostýmy, přihodit je k nám do až úplně nacpaného auta a já s Myronem jsme měli vyrazit směr Šternberk a Jety si ještě musel jet vyřídit nějaké pracovní povinnosti a přijel by za námi. Bylo jasné, že aby vše klaplo, nemůže ani jeden z nás chytat, což mě nedělalo moc dobře a tak jsem do auta propašoval alespoň jeden malilinkatý vláčák, vestu a prsačky, abych si jako náplast za nechytání večer sáhnul na nějakou šupinatou kamarádku. Naplánované to bylo parádně, ale to by nebyl mazec, aby všechno nebylo jinak.

Vynechám těch „tisíc“ telefonů, kdy se situace měnila každým okamžikem díky pracovním povinnostem Jetyho, kde se to „kakalo“ jen jen to šlo (například  v nějaké dílně se sepnul šílenej alarm, a řval celý víkend a neudělala s tím nic ani policie, ani hasiči, a majitel byl nezvěstný…), a uvedu jen prostá fakta. Mám v pátek volníčko, jedu na pohodu, ráno si dávám kafíčko, sprchu, v klídku stávám, v klídku rande s Myronem a jedeme zkoušet kostým….Ne, není tomu tak. Ráno vstávám a už v pět hodin!!!(a to má být ta pohodička) vyzvedávám ceny a živou v krámě, rychle zpátky, scházíme se s Myronem, přehazujeme věci do druhého auta a vyrážíme na sraz s Jetym, jedeme po Jižní spojce a najednou Jety nikde. Telefon, nejede mi auto. Rozsvítila se nějaká kontrolka a konec. Jižní spojka se začíná klasicky ucpávat ranní špičkou a tak nám nějakou chvilku trvá, než dáváme kolečko a vracíme se k Jetyho autu. Ten sedí bezmocně na klandru u otevřeného motoru. Chvilku trápíme baterku, jak si hrajeme na automechaniky, až jsme nápadní policii, která sice chápe, že svítí nějaká kontrolka a auto nejde nastartovat, ale musíme co nejrychleji komunikaci opustit. A tak voláme do servisu mercedes, kde nám poradili jedinou věc a to nechat odtáhnout auto k nim. Ale mají volno až v pondělí. Než přijela odtahovka, tak dalších tisíc telefonů po všech známých a kamarádech, až nás v jednou servisu, samozřejmě na druhé straně Prahy, jak jinak, berou hned. Odtah tam byl nezvykle rychle, asi za hodinku je naloženo a přesunujeme se totálně ucpanou Prahou do servisu. Tady na to koukli a oceňuji, že okamžitě poznali, co tomu je. Ucpaný něco…palivových částic. A bomba, jen za zhruba třicet talířů. Ale bude to trvat a nevědí, jestli to bude ještě dneska. Prima. Domlouváme se tedy, že jedeme na Barandov pro kostýmy sami a mezitím se rozhodne, jestli musíme sehnat jiné auto, nebo co a jak. Procpat se totálně zacpanou Prahou na Barandov a zpátky nám zabralo zhruba dvě hodinky a tak kolem poledne jsme zpátky u Jetyho auta v servisu. Hodný pan mechanik udělal vyjímku a vzal auto přednostně a tak vyhazujeme Honzovi kostým k němu a docpáváme si do auta ještě nějaké věci potřebné s sebou a konečně vyrážíme směr Śternberk.

Tedy to už z pohledu podivných věcí není až takové záživné až na maličkost, že mi Míra řekl, že nepočítali s tím, že dělo váží stodvacet kilo! a tahat ho bahnem podél vody asi nebude to pravé ořechové a tím, že díky šachům a neustálému překládání z auta do auta máme s sebou jen půlku tratě, druhou má Jety v Praze, a přiveze ji až večer. V kempu Bořeň se vítáme s Milanem a Liduškou, tak na pohodu dáváme u Milana polévku a gulášek a jdeme natáhnout alespoň půlku tratě. Ubytováváme se v naší již tradiční trojce chatce a KONEČNĚ si bereme na sebe prsačky a zalézáme alespoň na chvilku pod jez si trošku zaházet. Mezitím volá Jety, že je pojízdný (Hurá!) a zatím ho to stálo jen sedmičku a dvacet pět bude stát ta součástka. No, prima.

Dál už to běželo jako po másle, pomalu se sjížděli přihlášení závodníci, večer jsme trošku pokecali, dali si něco dobrého do trumpety a ráno se vylosovalo, všichni se pomalu rozjeli na trať a závod začal. Počasí nám vyšlo úplně parádně, místama bylo až nezvykle hezky, a tak jsme založili oheň, nacpali na něj kýty a pomalu je opékali….

Ostatně tady už není potřeba nic vyprávět, počkejte si na video, točili jsme vše pro sichr dvěmi kamerami.

Share on Facebook

Tweet

Follow us

Save