Natočeno pro dětský rybářský kroužek a začínající s touto rybolovnou technikou.
V prvním díle jsme si představili feederové špičky a vysvětlili si jejich funkci, označení délky a gramáže. V tomto díle si řekneme něco o prutech.
Feederové pruty se asi nejblíže podobají prutům na plavanou, lidově zvané „mačovky“. Jsou většinou třídílné (ale i dvojdílné) s mnoha očky a oproti plavačkovým match prutům mají výměnou barevnou špičku (jednu, až několik). Vyrábějí se z grafitu, sklolaminátových vláken, nebo jejich vzájemné kombinaci. Na prutech jsou dva velmi důležité údaje – délka a gramáž.
Délka je výrobcem označena v centimetrech nebo ve stopách, ale velmi jednoduše se dají stopy převést na délku, když stopu vynásobíme třiceti. Například 9´vynásobíme třiceti a máme délku 9×30= 270cm, 10´vynásobíme třiceti = 300cm, 11´x 30´=330cm atd. Pruty se vyrábějí od nějakých 250cm zhruba do 450cm.
Gramáž, nebo přesněji doporučená zátěž výrobcem se podle anglických slov Medium, Light, Heavy dá taky převést na gramy, ale tady už každý výrobce pracuje trošku jinak, prostě se neshodli a tak jen velmi přibližně by mělo platit:
L = do 60g
M= do 100g,
H = nad 100g
Naštěstí je již na mnoha prutech označení i v gramech, například 10g – 60g, 70g – 120g, 30g – 90g a podobně. Ještě je třetí důležitý faktor, který ovlivňuje prut a jeho určení, a to je AKCE prutu, která ale není nikde označena. V praxi platí, že pruty s „áčkovou“ akcí se ohýbají jen ve špičce, s „béčkovou“ akcí zhruba do půlky prutu, a s „céčkovou“ akcí jdou až do rukojeti. Všechny tyto tři údaje nám jasně napoví, k čemu je ten či onen prut určen. Pro příklad si vyhlédneme na Berounku prut s délkou 13´a gramáží 50-120 a áčkovou akcí a teprve u vody zjistíme, že tento prut se hodí spíš na Labe a ne sem, nebo naopak si chceme koupit na Labe proutek 270cm light s céčkem, což je taky špatně.
Označení feederových prutů:
- picker (většinou kratší pruty s menšími vrhacíme zátěžemi určené pro bílou rybu, jemné chytání a chytání blízko u břehu)
- winclepicker( jemnější verze pickerů)
- feeder
Navijáky na feeder se používají velikostně odpovídajícím délce a zátěži prutu, a rybě, na jakou cílíme, lidově řečeno na pruty krátké, pikry a winclepickery velikost kolem dvacítky (1500 – 2500), na střední media a light mezi 2000 – 4000 a na těžší pruty, tedy heavy a kaprařinu 3000 – 5500. V poslední době při nákupu navijáku převládá přední brzda, při chytání velkých kaprů naviják s volnoběžnou brzdou. Měli bychom mít na navijáku optimálně kolem 150m vlasce, velmi často si začátečníci kupují zbytečně tlusté vlasce. Vlasec volíme podle toho, jak těžká krmítka chceme odhazovat, musíme mít na paměti, že naplněné krmítko zhruba zdvojnásobí svoji váhu, takže například padesáti gramové krmítko při odhozu má zhruba sto gramů a je tedy nesmysl ho odhazovat šestnáctkou vlascem, naopak je zbytečné mít na malém navijáčku na pikra pětadvacítku vlasec.
Postavení a úhel prutu:
Je mnoho věcí, které ovlivní náš úspěch nebo neúspěch při lovu s feederovými pruty, a proto se snažíme dodržet několik zásad, kterými to můžeme ovlivnit. Pokud je začnu vyjmenovávat, je to na mnoho řádků, například denní a noční doba, roční období, počasí, stoupání nebo klesání tlaku, hloubka, velikost revíru, proud, zarybněnost a množství ryb v daném revíru, rybí obsádka a množství druhů ryb, vytíženost námi zvoleného místa, čistota vody, poměr kyslíku, úživnost vody, teplota vody, a mnoho dalšího, což většinou nemůžeme nijak ovlivnit. Ale co můžeme ovlivnit a většinou to rozhoduje o našem úspěchu či neúspěchu:
- výběr odpovídající špičky
- postavení a úhel prutu
- přesnost nahazování
- volba správné montáže
- správně namíchané krmení
Mnohým z nás se stalo nebo stává, že nemůžeme pořádně trefit záběr a ať se snažíme sebevíc, nedaří se. Většinou začneme zmatkovat, zkracujeme nebo prodlužujeme návazec, zmenšujeme nebo zvětšujeme háček a při tom stačí jen maličkost, změnit úhel prutu. V praxi by mělo platit, že na řekách s velkým proudem stavíme prut co nejvýše, abychom měli co možná nejlepší kontakt s krmítkem a vlasec nám nedělal moc velký pytel, naopak na stojácích, nebo pomalejších říčkách se snažíme sedět vpravo nebo vlevo podle terénu (jako v autobuse) a snažíme se, aby prut svíral s vlascem pokud možno 90°, tedy pravý úhel, a pokud je to možné i prut aby byl co nejblíže k hladině. A tady je ten zakopaný pes, většinou právě stačí změnit ten úhel. Nejlépe, jak na to přijít, je si to vyzkoušet. Sedíte například vpravo proti proudu a záběry jsou jen lehké klepnutí, nebo zavrnění. Zkuste si sednout úplně opačně a najednou je záběr úplně o něčem jiném, přihnutá špička se povolí a už máte mnohem větší čas správně zareagovat. Ale jestli to nevyzkoušíte, většinou na to nepřijdete. To samé platí i na řekách s velkým frčákem. Nebojte se dát špičku po vodě a uvidíte. I tady platí, že v jednoduchosti je největší síla.
A ještě jedna rada na závěr: zkuste místo zadní vidličky použít svoji nohu a budete mít prut vždy přesně po ruce.
Držím palce!
