ZÁKLADY FEEDERU díl první, „Feeder“ od úplného začátku.
Feeder od á do z, feeder od úplného začátku, feeder aneb lehká položená, co jste o feederu ani netušili, feeder stokrát a pokaždé jinak,feeder vše pro příznivce chvějivých špiček, feeder jak se špičky ohýbají, něco o feederu, ale jinak, feeder aneb rychlé špičky, nejčastější otázky o feederu takhle nějak by se mohli následující díly jmenovat.
Mám toho takovou spoustu, že bych mohl psát půl roku a nevyčerpal bych všechna témata, která mám připravená nebo částečně rozepsaná, ale konečně se mám šanci dostat k seriálu, který už dva roky odkládám. Reaguji na vaše podněty, emaily, a nejčastější dotazy, a proto na prvním místě se vrátím k úplným základům feederu.
Máte naprostou pravdu, udělal jsem si osobně takový malý průzkum, a opravdu se na všech sociálních sítích a webech, a podobně o feederu hodně diskutuje, radí, ale úplným začátkům se už nikdo nevěnuje.
Mám oproti jiným velikou výhodu, jsem jedním z prvních zakladatelů feederové sekce.
Jedním z těch, kteří o této problematice začali publikovat do časopisů, médií, a webových stránek, jsem jedním z prvních, kteří začali feeder brát vážně a chytat závodně. Prošel jsem celou strukturou od divize přes první ligu, republiku až na Mistrovství světa. Jsem jeden z pěti prvních reprezentantů, kteří reprezentovali naši vlast na prvním oficiálním Mistrovství světa v Itálii. Byl jsem zvolen na čtyřleté období a vykonával funkci předsedy LRU sekce Feeder. Jsem oficiálně registrovaný hlavní rozhodčí, pracuji jako vedoucí rybářského obchodu. Vedu dětský rybářský kroužek, ale hlavně feeder je moje láska a chytám ho a věnuji se mu do dnes. Tak bych o něm měl asi něco vědět.
Když jsem tomu věnoval čas a „vygooglil si“ všechny informace publikujících o feederu.
Vypadla na mě jména kromě mého, mých kamarádů Milan Tychler, Vláďa Hrabal, Pavel Bořuta a Jirka Horký. Všichni jsme napsali základy feederu, ale to už je hodně dávno. Milan navíc vydává knížky, jedny z jeho prvních se dokonce jmenují základy feederu. Chvilku po nás se přidal Michal Horáček a tu a tam se někdo objeví někde nějakým článkem, například Martin Maťák, Pavel Drábek. Ale opravdové základy pro začátečníky se těžko hledají. Znám spoustu velmi dobrých závodníků, ale velmi málo těch, kteří jsou ochotni „pustit“ nějakou informaci. Feeder jako takový má neuvěřitelný nárůst rybářských fanoušků a každým dnem přibývají další a další. Proto jsem se rozhodl napsat několik samostatných článků, a doufám, že to těm začínajícím alespoň trošku usnadním.
Díl první:
Co je to feeder?
Tato rybolovná technika se k nám dostala z Anglie, proto z Anglického jazyka volně přeloženo krmítko.
Tedy pokud si na ryby vezmu feederový prut.
Rozumím tomu, že jdu chytat na prut s krmítkem, a tedy si vezmu i krmení a krmítka. A jsme u jádra pudla, a jedné z vašich nejčastějších otázek: musím krmit? A jak to funguje v praxi, když je podle rybářského řádu na vodě, kam jdu chytat, krmení, a tedy i rybolov na krmítka zakázán. Ještě, než odpovím na tyto otázky, musím to trošku doplnit
Rybolov na feederové pruty je stále lov na položenou.
Můžeme tomu třeba říkat lehká položená, ale pořád platí, že prut je položen v jedné, nebo ve dvou vidličkách, v libovolném úhlu, se zátěží na dně. Ať už jsem závodník, sedím na bedně a prut mám ve feederovém rameni. Položený v hrazdě, v řídítkách či vlnovkách, nebo jako klasický „bobkař“ sedící v křesle s prutem třeba ve stojánku, tripodu nebo v obyčejné vidličce. Ale hlavní rozdíl od klasické položené je v signalizaci záběru.
Na feeder nepoužíváme žádné policajty.
Žádné meziočková či špičková číhátka, gumičky, splávky, elektronické hlásiče, a swingery (i když to u vody občas vidím – asi pro sichr). Záběr od ryby je přihnutí, povolení, nebo rozkmitání, či jiný pohyb, koncové barevné špičky. Tyto špičky jsou výměnné v různých délkách, gramážích a barevných značeních. Zasouvají se do nejtenčího, druhého dílu prutu (špička je tedy první díl). Každý prut má minimálně dvě špičky s různou gramáží, ale podle výrobce, tipu prutu, nebo jeho specifikaci jich může mít třeba i pět.
Výměnné feederové špičky.
Takže klidně můžeme potvrdit definici, že feederový prut,
je obecně prut na lov s krmítkem, s výměnnými špičkami, které nám slouží k detekci záběrů. Značení prutů, jejich délky a doporučené gramáže si necháme na samostatnou kapitolu, taktéž barvy a zátěže špiček. Na feeder se dá chytat téměř všude, je jedno, jestli jsou to vody stojaté nebo tekoucí, nezáleží na denní nebo roční době. (i když v zimě od mínusových položek zamrzají malá očka) Taky se dají chytat téměř všechny druhy běžných ryb s výjimkou velkých sumců. Technika nahazování a sledování záběrů není nijak složitá, stačí trošku „prutohodin“ a základy zvládne každý.
Video ukázka – záběr feederové špičky.
A teď můžu odpovědět na otázku, krmit nebo nekrmit?
Tak napřed „po závodnicku“. Klidně si to můžete vyzkoušet, stačí si sednout někam k řece kupříkladu mezi šedesátku ligových závodníků. V praxi vás tam asi nepustí, protože to závodní řád nedovoluje. Máte stejné pruty jako oni, máte stejné navijáky, stejný vlasec, dole stejný háček, stejné nástrahy, ale nekrmíte. Myslíte si, že budete chytat? Možná náhodou chytíte nějakou rybičku, ale všichni kolem vás stáhnou všechny ryby a pravděpodobně vám to slušně přinejmenším „znechutí“.
A teď po „ne závodnicku“. Feederový prut,
jsem si koupil, abych se u vody bavil, chytal víc ryb, větší, a měl více záběrů a měl větší možnost krmítkem a krmením ryby stáhnout, nebo projíždějící hejna ryb zastavit. Takže klidně můžu na feederový prut udělat klasickou průběžnou montáž se zátěží(olůvkem) místo krmítka, nahodím a čekám na náhodný záběr. Tak proč jsem si kupoval feederový prut? To přeci dokáže jakýkoliv teleskop nebo kaprová dělička. A na vodách, kde je zakázáno krmit, můžu chytat i s feederovým prutem, ale nesmím použít do montáže krmítko. Ani krmení. Stačí?!
Jelikož dlouhá léta pracuji v rybářském obchodě, všiml jsem si jak velké procento rybářů, kupujících si svůj nový prut, vše škatulkuje. Například chtějí prut na kapra a automaticky jdou po kaprové děličce. Nebo chtějí prut na cejny a jdou po boloňce. Vůbec neříkám, že je to špatně, ale kapři i cejni se dají přeci chytat i feederovým prutem. A teď je správné položit si vaší další velmi častou otázku.
Dá se na feederové pruty chytat se splávkem?
A proč ne, v dnešní době je trh doslova zasycen nepřeberným množstvím prutů všech délek a gramáží. Od opravdu ultra lehkých pikříků, určených pro lov na krátko, blízko u břehu, až po opravdu těžké kalibry. Do těch největších proudů, a akcemi od tvrdých „áček“ až po doslova žvejkačková „céčka“. Takže s úplným klidem odchytáme plavačku nebo dokonce vláčku. Jestli si ještě dobře vzpomínám na svoje ligová léta v přívlači. A to je sakra dávno! Tak jsme tenkrát na stojkách vláčeli čtyřmetrovými feederovými pruty s přívěsným olovem, pěticentimetrovým banjem na konci, a sledovali barevnou špičku, kterou jsme měli co nejvýše. Protože na trhu nebylo moc dlouhých přívlačových prutů s jemnou akcí, kterými se dá hodně daleko nahazovat a přitom indikovat záběr od ryby.
A jaká je tedy výhoda při chytání na feeder?
Nebo v čem je to lepší oproti klasické položené například s teleskopem a klasickým policajtem? Než ze sebe začnu chrlit všechny klady a zápory jedné, či druhé rybolovné disciplíny, musím konstatovat. Že pokud jsme například na místě, kde z nějakého důvodu ryby nejsou, nebo nechtějí být. (nízký stav vody, teplota, nedostatek potravy, nízký stav kyslíku, náhlá změna tlaku a podobně) Tak ani s feederovým prutem toho moc nenaděláme. Ovšem pokud jsme si zvolili pro svůj rybolov průměrné místo. Zvolili jsme relativně vhodné krmení, máme oproti klasické položené o sto procent větší šanci. Jednak jsme mnohem přesnější. Protože dokážeme nakrmit na metr čtvereční, což teleskopem nikdy neuděláme! Jednak si můžeme dovolit chytat na „slabší šití“(mnohem tenčí vlasec nebo šňůru, menší háčky, menší nástrahy). Vidíme i velmi opatrné záběry i když se ryba jen špatně podívá na háček, a to na klasickém policajtovi neuvidíme ani náhodou.
V praxi to funguje asi tak, že průměrný rybář s jedním feederem po zakrmení na normálně zarybněném revíru má do dvou – tří minut záběr a tahá rybu za rybou. Tím, jak neustále nahazuje přesně do stejného místa (klipováním nebo gumičkou – bude v samostatném článku). Vlastně drží ryby na krmeném místě a pak už je jenom na něm, jestli změní strukturu krmení na větší ryby, nebo zvětší háček i sousto, a tím vlastně ovlivní, jak velké ryby chce chytat.
Samozřejmě může to být i jinak, například máme ryby na krmení a nedokážeme trefovat záběry. Což můžeme ovlivnit například změnou montáže, postavením a změnou úhlu prutu, a těch nebo je velká spousta. V tom je právě chytání na rychlé špičky krásné, že se nenudíme, ale pořád musíme něco vymýšlet, zkoušet, měnit a tím se i bavíme. A i o tom je tento článek.
Rozdíl mezi závoděním a jít si klasicky někam zachytat na feeder je sakra velký.
To se vůbec nebavím o vybavení. Vy si sednete podle svého uvážení kamkoliv, závodník si to vylosuje. Nebere vám to, přemístíte se, závodník nemůže, musí dokázat zachytat všude. Kdykoliv můžete lov přerušit, domíchat si krmení, závodník dodržuje závodní řád, kde má množství krmení i živých nástrah předem určené. Navíc závodník nesmí opustit svůj desetimetrový sektor, nesmí omezit oba své soupeře vlevo i vpravo a snaží se nachytat víc, než jeho soupeři. A tady už hodně rozhoduje, kolikrát byl u vody a co má odchytáno. Slengově se tomu říká „prutohodiny“, a jestli na to budu mít čas, něco málo informací na konci pustím.
Abych nějak pozitivně zakončil první kapitolu.
Může se stát, že si sednete s feederem na vámi zvolené místo a taháte rybu za rybou (jsou prostě tam, nebo před vámi někdo slušně zakrmil, či zrovna projíždějí). Jste natěšení, stojí vás to minimum krmení, neutrhli jste žádné krmítko ani montáž, taháte slušné ryby a bavíte se. A dokážete to zítra zopakovat? Dobrá. Anebo pozítří? Aj aj, a najednou je to jinak?! – Ale!? – A o tom to právě je!
příště: Díl druhý: Feederové pruty
