Tak týden je v trapu a byl opravdu náročný,
a tak ranní vstávání ve 2:30 bylo trochu línější. Moc se mi nechtělo to je fakt, ale být u vody za rozednění, to je něco, co si prostě málokdy v sobotu nechám ujít. A tak s přemáháním a velkým vypětím nakládám auto a vyrážím směr Ústí nad Labem. Ale nenechte se zmást i tentokrát končím na Vltavě.
Děsná mlha při příjezdu. Nebyl vidět ani druhý břeh. Hlásili na dnešek bouřky, přeháňky a tak podobně. Ale jsou to žabičky a člověk jim moc nevěřím. A nakonec to bylo velice správné rozhodnutí.
Stihl jsem si nejenom parádně zachytat, ale i oběd, tudíž jsem nedostal „držkovou“ za to, že jsem přijel pozdě k obědu, ale za to, že jsem přijel jako prase! V čemž já spatřuji velký rozdíl, ale ne všichni se mnou doma souhlasí. Špinavý od hlavy, až k patě. Byl jsem takový trošku oslizlý. Asi jsem sám vypadal jako cejn po vytření. Celý od slizu a úplně domlácený.
Ale šťastný!
A zvládnul jsem přijet včas i na hokej, který byl mimochodem naprosto parádní. Jelikož jste na něj koukali všichni, tak to ani nemá cenu komentovat. A ta velká parádička v neděli, tak to bych chtěl komentovat, „Chlapci děkujeme“. A co k tomu dodat? Snad jen „Nádhera, byla to neskutečná podívaná“.
Jsme potřinácté mistry světa!
Petici o vstávání do zaměstnání v pondělí, poté co jsme z předchozího dne mistry světa. No. Bylo by dobré uzákonit to jako státní svátek, mám takový dojem, že se ve spoustě firmách v pondělí ráno zavařili telefony s oznámením náhradního volna a dovolené. 🙂 🙂 🙂 Tak to je asi vše a já jdu všechno zabalit, připravit, zamknout a mažu na Staroměstské náměstí, v malém předstihu, ať to mám z první ruky.
Tak zase někdy – Jetty.
