Dostali jsme pozvání od kamaráda Víti Podoubského, abychom si přijeli zachytat k nim na rybníček, který mají spolu s Honzou Skopkou, a kde se dá zkoušet krmení a koule, protože je parádně zarybněn kromě kaprů a amurů i velmi slušně bílou rybou. Rybník se jmenuje Hruškov, má sedm hektarů a je pro nás relativně kousek od Prahy, u Stříbrné Skalice a tak jsme pozvání přijali. Zakopaný pes byl v tom, že je tento rybník jako poslední v kaskádě a tudíž se částečně upouští a podle naší informace se naplnil vodou těsně před naším příjezdem. Ještě k tomu se má zítra měnit počasí a tlak. Ryba tady je, ale otázka zní, co s ní udělá náhlá změna počasí a „trošinku“ naší magie. Byla to pro nás výzva, navíc jsme si vybrali to nejtěžší místo, mělčinu, která byla pár měsíců na suchu, a abychom nenechali nic náhodě, navštívili jsme s kamerou českou rodinnou firmu Michal Kučera a synové – v Podlázkách u Mladé Boleslavy, firmu Mikbaits, kde jsme načerpali ty nejcenější informace, prohlédli si jejich novinky na tento rok a hlavně jsme od Michala a Kryštova dostali přesně to, co by na takové, v tuto dobu těžké vodě, mělo zafungovat. Ráno jsme naházeli všechny naše věci do auta, vybaveni množstvím různých kuliček, koulí, esencí, dipů, boostrů a ultraesencí(chemik se ve mě nezapře), a vyrazili na dálnici směr Brno s tím, že je to parádní šance ukázat, jestli si kapříci dají říci a my na něco přijdeme.
Sice počasí bylo nádherné, přes den i patnáct stupňů, parádně svítilo sluníčko, ale vzhledem k tomu, že ještě před dvěma dny bylo v noci kolem nuly, je to moc rychlá změna a to má na ryby značný vliv. Odpoledne hlásili dešťové přeháňky a taky jim to vyšlo. Na rybníku bylo několik kaprařů, hlavně u přítoku a tak volba místa byla jasná, jdeme na opačnou stranu, kde se hloubka zvedá a kde začíná trliště a kde ještě před dvěma dny nebyla voda. Předpokládali jsme, že sluníčko ryby zvedne k hladině a ryby se přijedou ohřát do mělčí a teplejší vody, i když je jen chviličku napuštěná. Sedli jsme si vedle sebe a domluvili se, že namícháme krmení na feeder, kde budeme zkoušet přilákat v nějvětší hloubce ryby a druhé místo zakrmíme na mělčí vodě pouze peletami různě velikými od čtyřek do dvanáctek a zalili jsme je boostrem máslová hruška. Jako třetí místo jsme si vytipovali protější břeh, tak nějakých 65 metrů od nás a metr od břehu, kde se tu a tam udělalo kolečko nebo vír od větší ryby, které pomalu najížděly do mělší vody. Do PVA jsme nadrtili několik sladkých kuliček – mirabel pikantní švestka a máslová hruška, a zkoušeli to zalévat různými boostry od pampelišky, švestky, ananasu až po banán. Na slabý vlasec jsme navázali malý černý háček a podvazem zkoušeli pár pop-up a zase sladké, ananas, švestka, hruška, banán…
Během čtvrt hodinky nám najely červenopeřice a jednu chvilku kousaly doslova na hod. Jak jsme dali na háček červíky, byla tam. Museli jsme zvětšit háček a nacpat na něj doslova patnáct – dvacet červů, aby to mělo šanci chvilku zůstat i pro jiné ryby, ale ani to červenky nenechaly a kolikrát přišel záběr rovnou z propadu. Zkoušeli jsme proto různé peletky, kukuřici, malé boilie, plovky, různé medovky, pufiny a podobně, ale nakonec pomohlo namočit červíky v ultraesenci tutti frutti a podařilo se nám vymodlit pár plotiček a cejnků. Bylo vidět, že ta studené voda ještě ryby pořádně nerozhýbala, protože většina byla ještě někde v hloubce netečné vůči všemu, i krmení. Několik větších ryb se ukazovalo u protějšího břehu, zřejmě je přilákalo sluníčko, a tak naše třetí volba s plovkou se nakonec ukázala jako správná volba. Sice se na záběr zezadu čekalo skoro hodinu, ale první kapřík nemohl odolat malé popce máslová hruška a vzal to konečně jako správný kapr přes brzdu. Další záběr přišel zase skoro za hodinu, ale tentokrát to bylo na dvě různobarevné popky- banán s hruškou, ale byl hodně malý a u podběráku nám to vyplivnul. Třetí přišel zase zezadu na plovku, skoro za hodinu, jako by kapříci měli hodinky a čtvrtý hodinku po něm. Do krmení do hloubky se ale kapříkům viditelně nechtělo. Dobré je, že nám kluci Kučerovic perfektně poradili a je vidět, že tomu rozumí a vědí, co vyrábějí, protože kapříci si dali říc jen na to, co nám poradili. Je nám jasné, co se asi musí na této vodě dít tak za čtrnáct dní – za měsíc s tím, co máme, protože tu ryby jsou, a až se pořádně probudí a rozjedou, tak to bude asi mazec.
Jsem moc rád, že jsme se byli podívat u Mikbaitsu a zase si trošku rozšířili obzor, protože jsme se přesvědčili, že i když je rybník parádně zarybněný, ale ryby ještě spí, tak prostě spí a rozhýbat dá sakra fušku, což se nám povedlo, kluci, dík.
Nádherný rybníček, parádní počasí, klídek, pohodička, k obědu jsme dostali držkovku a gulášek, něco ryb jsme pochytali, strávili krásný den u vody a až se voda trošku více prohřeje, určitě se sem rádi znovu podíváme. Tak dík a zase příště u vody!
Pěkné videjko 1☺