Seriál JAK SE vyznat v krmení, komponenty, aneb jak se míchá krmení s komponenty
V minulém díle jsme si řekli pár základních věcí o krmení, o tom, že každé krmení funguje jinak na určitý druh ryb, v různém ročním období, v určitou denní či noční dobu, jinak na proudných řekách a jinak na stojatých vodách, taktéž že ryby reagují na určitou barvu, chuť, vůni a že je velmi důležité udělat tu správnou konzistenci adekvátně na vodu, kde chceme chytat. A samozřejmě to všechno ovlivňuje i množství krmení a rybí obsádka, která se na námi zvolené lokalitě zrovna zdržuje…
Dneska se podíváme pod pokličku komponentům, ingrediencím nebo chcete-li česky přísadám, vysvětlíme si, jak fungují a proč je vlastně do krmení přidávat a v přiloženém videu pojedeme na řeku Berounku, kde podle teploty vody namícháme krmení na kapry právě s komponenty v praxi a pokusíme se kapry chytat, i když je začátek března, tedy celkem ještě zima.
Krmení pro ryby má svoji hlavu a patu, a je to asi stejné, jako když si připravujeme jídlo pro sebe. Taky dodržujeme určité postupy a zásady, a pokud si uvaříme například guláš, nedáme si k němu švestkový kompot, i když to třeba někomu může zrovna takto chutnat. A mějme na paměti, že dobře postavené krmení je jen polovina úspěchu, protože můžeme mít sebelepší krmení a vybereme si vodu, kde ryby z nějakého důvodu nejsou… Proto jako první a základní věc je volba lokality, kde víme, že ryby jsou, a že jsme je chytali.
Základ každého krmení je takzvaný nosič, tedy jak jsme si minule řekli, mezi základní nosiče řadíme strouhanky, obilné šroty, moučky, vločky a TTX kukuřičnou placku. Podle toho, jaký základ a v jakém poměru použijeme, tím určujeme strukturu krmení, chcete-li lepivost, nebo správně řečeno konzistenci a to je velmi důležité si uvědomit. Čím je základní složka jemnější, tím více lepí a naopak. Proto při míchání s různými ingrediencemi musíme na toto pamatovat a nesmíme se bát krmení protáhnout přes síto.
Podle přidávaných komponentů určujeme chutě a vůně celého krmení. Chutě bych rozdělil na slané a sladké, kdy z pravidla slané používáme ve studenější vodě, sladké v teplé vodě. Vůní známe mnoho, ale základní jsou koření, rybina a sladké ovocné. A poslední důležitý faktor je barva krmení.
Tolik jenom na okraj. Tento díl je o komponentech, a když se podíváte do katalogu firem, zabývající se výrobou krmení a komponentů pro ryby, zjistíte, že tam je nespočet položek a věnovat se každé, vyzkoušet jí u vody, jak na ní ryby reagují v určitém ročním období je minimálně na několik let a proto si povíme něco o těch nejzákladnějších, které mám vyzkoušené a ověřené.
Jako první a asi nejvíce používaný komponent je TTX. Tři písmena a co se za nimi ukrývá? Zadáme si tato tři písmena do google vyhledavače a ejhle, copak nám to vyjelo? Tetrodotoxin(zkratka TTX) je smrtící jed ryb čtverzubců rodu Takifuga. Tak to asi určitě není to pravé ořechové…Ne, dělám si srandu, naše TTX s jedem opravdu nemá nic společného. Je to pomletá, na různé stupně hrubosti, pražená placka, a specielně tepelně upravená, z kukuřičné mouky, která po zalití vodou nabude minimálně na dvojnásobek a tvoří základ téměř každého krmení. Prodává se v několika stupních hrubosti, kde ta nejhrubší je určená na velké ryby, jako jsou kapři, cejni, amuři. Málokdo ovšem ví, že se vyrábí ze specielního druhu kukuřice, která u nás neroste a taky málokdo ví, že každá firma má jinou technologii zpracování, takže není ttx jako ttx. Má svoje specifické aroma, tedy vůni i chuť, kterou kapři přímo milují a většinou se do ní ještě přidávají nějaká aromata, posilovače či dipy, jako například melasa. Při přípravě krmení se zalévá vodou minimálně jednu až dvě hodiny předem, ale nejlépe pracuje, když jí namočíme večer a mícháme až ráno. To je potom ta opravdová „bábovka“, jak jí i někteří rybáři říkají.
Zmínil jsem se o melase a tak jako asi druhý nejčastěji používaný komponent je MELASA. Je to hustý, tmavý a velmi sladký sirup, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě cukru z cukrové třtiny. V minulosti se melasa používala jako sladidlo, dokonce se z ní vyrábělo pivo nebo pálenka. Pro její typickou vůni a sladkou chuť jí ryby milují, obzvláště velcí cejni a kapři.
Další velmi používaná inkredience je KOPRA MELASA, většinou v suchém stavu. Je to vedlejší produkt při zpracování kokosových ořechů, melasovaný kokos v prášku. Málo lepí a je sladký a nejvíce se používá při chytání na stojatých vodách, kde ho milují kapři.
COCO BELGE je tmavý, aromatický a velmi lehký komponent, získaný ze skořápek kokosových ořechů jako moučka. Přidává se do krmení hlavně proto, že působí jako projímadlo, čímž urychluje rybí metabolismus a napomáhá chuťi k braní. Protože hlavní složka tohoto komponentu je slupka z kokosového ořechu, má moučka bronzovou barvu a přidává se do krmení maximálně 10%.
PASTONCINO BICOLORE neboli anglická vločka je další velmi často používaný komponent. Jsou to kousky trvdého pečiva nebo chleba ze specielního těsta obarvené různými barvami od červené, žluté až po oranžové či fluoro barvy. Jsou drcené v různých stupních hrubosti a při jejich výrobě se používá specielní tepelná úprava. Díky obarvení jsou pro ryby velmi dobře viditelné a tím lákají ryby z velké dálky. Vyznačují se velkou savostí a po čase se trošku zvednou nade dno.
BISKVITY – jsou sušenky, pečiva, ze specielního těsta, upravené mletím na velmi jemné moučky – sušenky. Některé jsou hodně lepivé, jiné naopak a podle toho je volíme do proudů nebo stojatých vod. Nejčastěji jsou s příchutí perníku a proto je milují hlavně kapři. Díky biskvitům dokážeme upravit konzistenci krmení.
Uvedl jsem jen velmi malou část komponentů, s kterou budeme zatím pracovat. Než se nám podaří vyzkoušet jen těchto několik základních ingrediencí, uplave v řekách hodně vody…
Paráda, pánové je vidět že, víte o čem mluvíte a hlavně jste nám to předvedli v reálu. Dávám za jedna. Jen bych se zeptal, zmínili jste se o hlínách, to je velmi zajímavé a moc se na to těším, pustíte to jako další díl?