První kolo Pražské Divize se má konat na Berounce ve Všenorech na klasickém závodním úseku. Letos jsem si tam byl jednou zachytat a bohužel tam ještě ryby nebyly, chytil jsem za tři hodiny pouze tři oukleje, jednu podoustvičku a jednoho šedesátníka kapříka, což pro závodění není vůbec příznivé ( a toho kapra bych ani náhodou neudržel v sektoru).
Dneska jsme opět na závodním úseku, vybíráme si zhruba prostředek sektorů a jsme tady s Jettym, a v plné palbě, to znamená s kompletně ostrým krmením, a plnou náloží živých nástrah od pinek, barvených červíků, kukel, žížal a patentek. Sedáme si dostatečně daleko od sebe a úmyslně krmíme jeden dál a jeden blíž. Je všední den, takže tu nikdo není a ani nepředpokládáme, že by někdo mohl přijít trénovat. Máme zakrmeno, a nic. Ještě se domlouváme a jeden sází na patentky a jeden jede pouze červíky a kukly, ale stále nic. Že by to tady někdo otrávil? 
Konečně mám první záběr na tři patentky a hrouzek. No to je velká paráda. Po půl hodině jeden hrouzek! Sekám další nepatrné zachvění na tři patentky a ježdík. Sakra, co se děje? Balíme a zkoušíme jet kousek proti vodě na mělčinu na kraj na„áčko“. Znovu malinko a opatrně zakrmujeme a tady mám okamžitý záběr na tři kukličky – malý tlouštík. Za ním druhý, jedna malé plotička a jeden hrouzek. Konec. Balíme a jedeme se podívat nahoru pod jez. Ano, tady jsou všechny ryby a bohužel se třou, protože se tu slušně vaří voda.
Tak tohle ne. Tohle by nám asi neprošlo, tady by bylo sakra naštvaných závodníků. Jednou nám někdo nabízel krásný úsek někde na Berounce kolem Skryjí, a tak na nic nečekáme a vyrážíme směr Křivoklát. Cestou jsme zadali „mojí paní“ v mobilu konečnou GPS a tak nás celkem slušně navádí. Cesta chvilku trvá, a tak mezitím obvolávám všechny dostupné kontakty na místní organizace, nebo hospodáře a dáváme si konkrétní sraz v Roztokách s panem majitelem kempu a kousek dál s předsedou MO. Díky parádní navigaci od „ukecané“ paní jsme na místě nějak hodně brzo, a tak se rozhodujeme, že si na chvilku nahodíme. Nic nevybíráme, sedáme si na první možné místo a krmíme. A tady to je jiná, okamžitě máme oba záběry, mě najely podoustve a Jettymu ostroretky, navíc chytáme karásky, kapříka, línka, plotice….
Tak to je jiná káva, tady by se asi lidem moc líbilo. Jenže…Zvedl se opar, zpoza stromů vylezlo sluníčko a bylo zle. Napřed úplně přestaly záběry a potom se totálně prosvítila voda. Najednou koukáme, že před námi je totální mělčina skoro až na druhou stranu, tam je jen nepatrná asi dvoumetrová strouha, ve které se pravděpodobně ukrývají všechny ryby, protože jinak by byly vidět. No paráda. Balíme a jdeme na sraz s panem majitelem kempu. Už tu na nás čeká, velmi sympatický pán, navíc je ve výboru MO a ještě i rybářská stráž. Ochotně nám vychází vstříc a radí nám, kde máme chytat, dokonce se tu již nějaké závody konaly. Beru si tedy jednu kameru a jdu si projít případnou trať. Ale ouha! Je to opravdu kouzelná voda, ale pro feeder naprosto nespravedlivá, navíc většinou s velmi zarostlými břehy, a všude jsou rybáři, nebo cachtající se děti. Procházím přibližně půl kilometrový úsek a bohužel opravdu nádherná voda, ale pro vláčku. Ještě jednou jdu za panem majitelem kempu a ptám se ho, a zřejmě došlo k mýlce, protože si myslel, že tu budeme chytat přívlač! Škoda, ale pro feeder se to opravdu nehodí, nebyl by spravedlivý ani jeden sektor. Loučíme se tedy s panem majitelem a jdeme na sraz s předsedou MO. Ten samozřejmě všechno chápe, a tak jsme bohužel opět bez vody. Co teď? Napadá nás jedna spásná myšlenka. Co vyzkoušet jet proti vodě podél Berounky a podívat se po nějakém spravedlivém úseku, A tak jo, jenže to jsme si dali. Napřed projížíme pod Křivoklátem a všude je neskutečně moc lidí, sakra, jak to, vždyť je normální pracovní den? A u vody je to ještě horší, milion lidí kolem vody, kolaři, bruslaři, tu a tam i lodičkáři…Do toho potkáváme nějaké běžce, a jak jedeme podél Berounky směrem ke Karlštejnu, davu přibývá a přibývá. To přeci není možné! Potkáváme další závodníky. Tentokrát historická vozidla, do toho závod na kolech, cizinci, no to je hrozný bordel!!!!Pod Karlštejnem to už neskutečně graduje a tak kašleme na nějakou řeku a snažíme se prchnout co nejdříve ku Praze. Oba toho máme „plné kecky“ a ve Všenorech přejíždíme most a jdeme si zachytat na naše místečko. Jenže zase průser, tady je nějaký závod nevidomých s tahačema a nesmí se parkovat s autem u vody, no to je už opravdu šlendriján!!! Beru do ruky telefon a volám kamarádům ze Sázavy, jestli by nám nepůjčili na Divizi vodu. Kluci jsou naprosto v pohodě, předseda svolal na jednání výbor, já jim jen poslal žádost o zapůjčení vody, Míra jim poslal propozice, a za hodinu jsme měli odklepnutou vodu. No paráda! Sázavský nám na poslední chvíli zachránili doslova zadek….Moc dík!
A tak se po dvou letech zase vracíme na vodu, kde jsme již Divizi chytali a docela slušně jsme si zachytali. Doufám, že to ostatní teamy ocení…(piju červené). Ne, dělám si srandu, myslím, že jsme udělali maximum, aby si všichni zachytali. Tak se uvidíme u vody.
