Po sobotní invazi „trumenů“
a Labe plné kaviáru,
jsem se jel trochu provětrat na Vltavu. Tak jsem si říkal, že když se na Labi třou kapři, možná to na Vltavě bude o něco lepší. První nához zhruba do vzdálenosti 70m a nic. Ani ťuk. Zakrmil jsem 20 krmítek na stejné místo po 30 minutách =0. No Vltava má vždycky delší náběh na rybu než Labe, ale, že by vůbec nic?! Vyměnil jsem pruty a zkrátil vzdálenost. No trochu jsem se začal drbat na hlavě jestli jsem to s tou Vltavou trošku nepřepísknul. Ale co naplat našel jsem si nejbližší hranu na cca pětadvaceti metrech. A nakrmil znova. 30 minut pryč jeden záběr! A chytil jsem „břehuli“ co měla 15cm. Výraz „břehule“ mám od Martina moc se mi líbí a je lepší než „bělice“. Takže ode dneška jsou všechny malé bílé ryby a je jedno jestli to je plotice, frgoš nebo cejn či cokoliv jiného = „břehule“. 😊 😊 😊 Pokud si nějaké bílé ryby nachytáte jako nástražní rybičky ne, že vás napadne to napsat do úlovkového listu. 😊
No co naplat prostě jsem po půl hodinách ubíral na vzdálenosti, až jsem z toho dostal hlad a chuť na dobrý kafíčko. Ani jsem nenahodil jenom jsem to tak spustil přímo pod prut do vody. Ani jsem to kafe nedopil a byl tam první „mrmlák“. Jen jsem kulil oči, kde všechny ty ryby jsou, u mě přímo pod nohama. Pak už stačilo sem tam prohodit vodu hrstkou červu a bylo o zábavu postaráno na zbytek dne. K večeru už jsem toho měl celkem dost. Vedle mě seděl nějaký mladý kluk, místní jak mě prozradil, když jsem odcházel. Celý den měl nahozeno asi na 60m, asi netuším, moc jsem ho nesledoval. Ale nedalo mi, se u něho zastavit, když jsem odjížděl večer a zeptat se jak to šlo. Odpověď máte ve videu 😊
Tak, to je za mě asi vše z neděle a zase někdy ahoj.